18.6.2026
Máte na zahradě třešně, švestky nebo meruňky a nevíte si rady s jejich řezem? Nejste sami. Řez peckovin patří mezi nejčastěji diskutovaná zahradnická témata — a není divu. Jde o stromy, které na nevhodně provedený zásah reagují citlivěji než jádroviny. Dobrá zpráva ale je, že pokud víte, kdy a jak na to, zvládnete to i bez odborné pomoci.
Proto se peckoviny prořezávají v létě. Suché a teplé počasí zajistí, že se řezné rány zahojí rychle a riziko infekce zůstane na minimu. Letní průklest navíc pomáhá korigovat přílišný růst, prosvětlit korunu a dopřát plodům lepší podmínky pro dozrávání. Pokud tedy na zahradě pěstujete třešně, višně, švestky, meruňky nebo broskvoně, letní řez byste rozhodně neměli vynechat.
Jeden z nejrozšířenějších omylů je, že stačí prořezat strom jednou za sezonu a je vystaráno. U peckovin to ale tak jednoduché není. Pokud chcete mít stromy v kondici a sklidit kvalitní plody, vyplatí se rozdělit letní řez na dvě části.
První přijde na řadu v červnu, kdy jsou plody ještě malé. Nejde o žádný hluboký zásah — stačí prosvětlit korunu, odstranit výhony, které ji zahušťují, a zkontrolovat stav terminálního výhonu. Druhá, důležitější část řezu pak čeká až po sklizni — přibližně od července do začátku září, podle toho, kdy který druh sklízíte.
Stromy jsou při letním řezu v plné síle, díky tomu rány rychle zarůstají a strom se z řezu vzpamatuje dřív, než nastoupí zima. Nebojte se drobných chyb — peckoviny jsou tolerantnější, než se zdá.
Červnový průklest
Řez po sklizni (červenec–září)
Meruňky jsou z celé skupiny nejcitlivější. Přehnaný nebo pozdní řez u nich vyvolává klejotok — z ran na kmeni vytéká lepkavá pryskyřice, která signalizuje stres rostliny. Řežte vždy jen za suchého a teplého počasí a zásahy držte co nejmenší.
Broskvoně řez snáší dobře a nevadí jim ani výraznější zásah. Klíčem je udržet miskovitý tvar koruny, která je otevřená dovnitř — světlo a vzduch pak mohou volně proudit a plody lépe dozrávají. Pomáhá to také jako prevence proti houbovým chorobám.
Švestky na hluboký řez reagují tvorbou nových vlků, takže čím méně toho uříznete, tím lépe. Soustřeďte se výhradně na výhony, které zahušťují korunu, a na vlky — a ostatní větve nechejte být.
Peckoviny jsou citlivější na vlhké a chladné počasí, které provází jaro. Za takových podmínek se rány hojí pomalu a snadno se do nich dostanou houbové infekce. Léto naopak nabízí suché a teplé počasí, ve kterém se stromy lépe hojí a lépe zvládají stres z řezu.
Nemusíte, ale doporučuje se to. Červnový průklest je lehký a slouží hlavně k prosvětlení koruny. Ten hlavní řez pak přichází po sklizni. Pokud ho z časových důvodů nestihnete rozdělit, zaměřte se alespoň na pořízení po sklizni — to je ten důležitější ze dvou.
Větevní kroužek je mírně zvrásněná nebo zztlustlá část kůry tam, kde větev nasedá na kmen nebo silnější větev. Řez na tento kroužek zajišťuje, že se rána správně zahojí. Pokud necháte pahýl nad kroužkem, rana se nehojí dobře a stává se vstupem pro infekce.
Jde o klejotok — přirozená obranná reakce stromu na stres. Nejčastěji se objevuje po příliš hlubokém nebo pozdním řezu, nebo když se řezalo za vlhkého počasí. Meruňky proto vždy řežte střídmě, za suchého počasí a s ostrým nářadím.
Text: zahradnictvilibeznice.cz; foto: Shutterstock