20.5.2022
Kdo by neznal levanduli? Tato nenáročná dřevnatá trvalka oplývající nekonečnou vůní zkrátka patří do každé zahrady!
Lavandula angustifolia – Levandule lékařská (úzkolistá)
Tento druh má svou domovinu ve francouzském Středozemí.
Jedná se o klasický druh levandule se svým typickým, jemně fialovým odstínem.
Levandule lékařská kvete po oba měsíce letních prázdnin a vyznačuje se neopadavými úzkými listy.
Aby vynikla barevnost této rostliny, doporučujeme sezazovat alespoň 3 rostliny vedle sebe či z nich celý barevný pás.
Nejlépe se jim daří v mírně vápenité zemi, ale obecně jsou na půdní typ nenáročné, půda musí být hlavně dobře propustná, jelikož se jedná spíše o suchomilné rostliny, které nesnesou mokro na kořenech.
Květy je možné stříhat i v průběhu léta na sušení.
Aby vám spodní části větví postupně nezdřevnatěly, je vhodné levanduli každé jaro zastřihnout na 10-15cm loňských větví, docílíte tím bohatého a hustšího kvetení.
Lavandula stoechas – levandule chocholatá (hlávkovitá, francouzská)
Velké fialové květy ve tvaru korunky upoutají pozornost na první pohled. Péče o tento polokeř není náročná, ale potřebuje jí více, než běžná levandule lékařská.
Svůj původ má v jižní Evropě a roste především ve volné přírodě od Portugalska až po Turecko či Sýrii. Najdete jí i v severní Africe, Austrálii nebo na Novém Zélandu.
Listy jsou velmi podobné levanduli lékařské, barva je spíše šedozelená a i ona je silně aromatická, květenství je zakončené vzpřímenou korunkou ve světlé či tmavě fialové barvě, najdeme i bílé druhy.
Kvetení v našich podmínkách obvykle trvá od začátku června až do srpna a nejlépe se jí daří jako přenosné rostlině.
V létě jí vyhovuje prostorný květináč s kyselejší, dobře propustnou půdou, umístěný na přímém slunci.
Jelikož není Levandula stoechas mrazuvzdorná, na zimu je nejlepší umístit nádobu s levandulí do chladnější bezmrazé místnosti a občas jí mírně zalít.
