SLEVA 40% na popínavé rostliny!
27.8.2026
Holý plot, nudná zeď nebo prázdná pergola volají po zeleni. A právě popínavé rostliny jsou tím nejrychlejším způsobem, jak takové místo proměnit v živou zelenou stěnu. Pnoucí rostliny zabírají u země minimum prostoru, vytvoří soukromí i stín.
Do jakých skupin se popínavé rostliny dělí?
Než popínavku zasadíte, je dobré vědět, jakým způsobem šplhá – od toho se totiž odvíjí volba a příprava opory.
Podle způsobu přichycení rozlišujeme tři základní skupiny.
1. Samopnoucí rostliny
Přichytávají se přísavnými terčíky nebo příčepivými kořínky přímo na podklad a nepotřebují žádnou oporu. Zvládnou vyšplhat po holé zdi, plotě i kmeni stromu. Patří sem přísavník (loubinec), popínavá hortenzie nebo břečťan.
2. Ovíjivé rostliny
Obtáčejí oporu celými výhony, které se stáčejí kolem tyčí, drátů nebo lanek. Potřebují proto svislou oporu. Do této skupiny patří akébie, zimolez, vistárie či chmel.
3. Rostliny s úponky
Přidržují se opory
tenkými úponky nebo ovíjivými řapíky listů. Ocení mřížku, pletivo nebo napnuté vodorovné dráty, kterých se mohou snadno chytit. Klasikou jsou plaménky (clematisy) nebo réva.
Další dělení
Popínavky můžeme rozlišovat i podle olistění na opadavé a stálezelené, a podle využití na kvetoucí druhy pěstované pro květy a vůni a druhy pěstované hlavně pro zeleň, listy či plody.
Kdy popínavé rostliny sázet
Většina popínavek se dnes prodává v květináčích (kontejnerovaná), a ty lze vysazovat prakticky po celou vegetační sezónu – od jara do podzimu, pokud zrovna nemrzne a půda není přeschlá. Nejlepší dobou pro výsadbu je ale jaro (duben až květen) a podzim (září až říjen). Podzimní výsadba má tu výhodu, že je půda ještě teplá a rostlina má dost času zakořenit před zimou, takže na jaře rovnou vyrazí do růstu. Prostokořenné sazenice vysazujeme pouze v době vegetačního klidu, tedy na jaře nebo na podzim.
Jak popínavky správně zasadit
Výsadbu popínavých rostlin zvládne i začátečník. Stačí dodržet několik zásad:
- Namočte kořenový bal. Rostlinu i s květináčem ponořte do vody, dokud se z balu nepřestanou uvolňovat bublinky.
- Vykopejte dostatečnou jámu. Měla by být zhruba dvakrát větší než kořenový bal a ideálně 30–40 cm od zdi či opory, kde bývá půda méně vysušená.
- Vylepšete půdu. Do jámy přidejte kompost nebo zetlelý hnůj, plaménky ocení i hrst vápence.
- Sázejte směrem k opoře. Rostlinu nakloňte mírně k mřížce či ke zdi. Plaménky sázejte o 5–10 cm hlouběji, lépe pak obrůstají ze země.
- Zalijte a zamulčujte. Vydatně zalijte a povrch zamulčujte – udrží vláhu a přistíní kořeny.
- Přivažte výhony. Mladé výhony zpočátku volně přivažte k opoře a nasměrujte, kudy mají růst.
–40 % SLEVA
A protože je podzim za rohem, vybrali jsme pro vás desítky pnoucích rostlin – nyní se 40% slevou.
Nabídka platí do odvolání nebo do vyprodání zásob.
- Hedera hibernica
- Clematis viticella ‚Etoille Violette‘
- Wisteria sinensis
- Clematis ‚Ernest Markham‘
- Wisteria floribunda ‚Alba‘
- Clematis ‚Yukikomachi‘
- Hedera helix ‚Goldheart‘
- Clematis ‚The President‘
- Hedera colchica ‚Sulphur Heart‘
- Wisteria floribunda ‚Rosea‘
- Clematis viticella ‚Madame Julia Correvon‘
- Clematis ‚Gladys Picard‘
- Clematis jackmanii ‚Rouge Cardinal‘
- Clematis ‚Niobe‘
- Fallopia aubertii
- Clematis montana var. Rubens
- Clematis viticella ‚Rubra‘
- Clematis ‚Princess Kate‘
- Akebia quinata
- Campsis tagliabuana ‚Madame Galen‘
- Clematis ‚Guernsey Cream‘
- Clematis ‚Multi Blue‘
- Parthenocissus tricuspidata ‚Veitchii‘
- Lonicera brownii ‚Dropmore Scarlet‘
- Clematis ‚Vitiwester‘
- Parthenocissus quinquefolia ‚Engelmannii‘
- Lonicera periclymenum ‚Serotina‘
- Clematis jackmanii ‚Ville de Lyon‘
- Hydrangea petiolaris
- Clematis ‚Pernille‘
- Clematis texensis ‚Princess Diana‘
- Clematis ‚Multi Pink‘
- Lonicera henryi
- Clematis tibetana subsp. tangutica
- Clematis ‚Miss Bateman‘
- Clematis ‚Piilu‘
- Clematis ‚Dr Ruppel‘
- Clematis ‚Van Gogh‘
- Campsis radicans ‚Flava‘
- Angrešt bílý INVICTA
- Angrešt červený SPINEFREE
- Angrešt červený HINNONMAKI RED
Přísavník trojcípý ‚Veitchii‘
Parthenocissus tricuspidata
Nenáročný samopnoucí šampion pro velké plochy. Sám se udrží na zdi i plotu a doroste 8–15 m. Lesklé listy se na podzim barví do ohnivě červených tónů. Snese slunce i polostín.
Akébie pětičetná
Akebia quinata
Elegantní ovíjivá popínavka s dlanitými listy a fialovými květy, které na jaře voní po čokoládě. Poloopadavá až stálezelená, rychle roste, dorůstá 6–10 m. Slunce i polostín.
Trubač kořenující ‚Flava‘
Campsis radicans
Exoticky působící druh s velkými zářivě žlutými trubkovitými květy od července do podzimu. Bujný a teplomilný, na výsluní u jižní zdi kvete nejbohatěji. Doroste 5–8 m.
Trubač ‚Madame Galen‘
Campsis × tagliabuana
Ceněná odrůda s velkými nálevkovitými květy v lososově oranžovém až červeném odstínu. Kvete vytrvale celé léto, je odolná a spolehlivá. Miluje plné slunce, doroste 5–8 m.
Plamének ‚Dr. Ruppel‘
Clematis
Velkokvětý klematis s květy až 15 cm, sytě růžovými s karmínovým pruhem. Kvete ve dvou vlnách. Miluje „nohy ve stínu, hlavu na slunci“. Ideální ke mřížce či obelisku.
Zimolez ovíjivý ‚Serotina‘
Lonicera periclymenum
Romantická ovíjivá popínavka, lidově kozí list. Dvoubarevné květy opojně voní hlavně večer. Kvete VI–IX, poté nasazuje červené plody. Slunce i polostín, 4–6 m.
Péče o popínavé rostliny
Na co nezapomenout
- Zálivka v prvním roce. Dokud rostlina nezakoření, zalévejte pravidelně a vydatně.
- Mulčování. Vrstva mulče udrží vláhu a přistíní kořeny, což ocení hlavně plaménky.
- Hnojení. Na jaře přihnojte kompostem nebo hnojivem pro kvetoucí rostliny.
- Řez. Termín se liší podle druhu – trubač i zimolez snesou jarní seříznutí, u klematisů se řídí řezovou skupinou.
Kam popínavky umístit
- Plot a pletivo – bujné ovíjivé druhy jako akébie či zimolez.
- Fasáda a zeď – samopnoucí přísavník bez nutnosti opory.
- Pergola a altán – vonící zimolez nebo efektní trubač.
- Obelisk a mřížka u posezení – elegantní velkokvěté plaménky.
- Balkon – v dostatečně velké nádobě zvládnete plamének i zimolez.
❓ Často se ptáte
Kdy je nejlepší doba na výsadbu popínavek?
Kontejnerované (v květináči pěstované) popínavky lze sázet po celou vegetační sezónu, pokud nemrzne. Nejlepší je jaro (duben–květen) a podzim (září–říjen). Podzimní výsadba má výhodu v teplé půdě, díky které rostlina do zimy dobře zakoření.
Do jakých skupin se popínavé rostliny dělí?
Podle způsobu šplhání se popínavky dělí na samopnoucí (přichytí se terčíky přímo na zeď – např. přísavník), ovíjivé (obtáčejí oporu výhony – akébie, zimolez) a rostliny s úponky nebo ovíjivými řapíky (plaménky, réva). Dělit je lze i na opadavé a stálezelené.
Potřebují popínavé rostliny oporu?
Záleží na skupině. Samopnoucí rostliny jako přísavník se přichytí přímo na zeď a oporu nepotřebují. Ovíjivé druhy a rostliny s úponky potřebují mřížku, dráty nebo pletivo, po kterých mohou šplhat. Oporu je nejlepší připravit ještě před výsadbou.
Které popínavky nejvíce voní?
Nejsilnější vůní se pyšní zimolez ovíjivý ‚Serotina‘, jehož květy opojně voní zejména za teplých večerů. Krásně voní také akébie, jejíž jarní květy připomínají čokoládu a vanilku. Obě rostliny navíc lákají včely i motýly.
Text a foto: Zahradnictví Líbeznice, Shutterstock
