9.11.2026
Celé léto dělaly z terasy malé Středomoří. Olivovník, oleandr, citrusy nebo eukalyptus ale pocházejí z teplých krajů a české zimě v nádobě venku neodolají. S prvními nočními mrazíky je proto čas začít s jejich stěhováním. Dobrá zpráva je, že zazimování není žádná věda. Stačí vědět, kdy rostlinu přenést, kam ji postavit a jak se k ní přes zimu chovat. A počítat s tím, že ne každá zima projde bez ztrát.
Ideální zimoviště je světlé, chladné a nevytápěné, třeba zimní zahrada, temperovaný skleník, schodiště, chodba nebo málo používaný pokoj se ztlumeným topením. Obývák s radiátorem pod oknem je pro většinu přenosných rostlin to nejhorší, co je může potkat. V teple totiž rostou dál, jenže světla mají v zimě málo, a tak vytahují slabé, světlé výhony a stávají se snadnou kořistí škůdců.
Než si nějakou teplomilnou krásku pořídíte, myslete i na to, jak velká jednou bude. Oleandr, fíkovník, brugmansie nebo některé palmy dorůstají za pár let výšky dospělého člověka a s plným květináčem se špatně stěhují. Pokud doma místo nemáte, sáhněte raději po menších druzích, třeba po fuksiích, nebo velkou nádobu postavte na podvozek s kolečky.

Světlo je důležitější než teplo. Stálezelené rostliny, jako je olivovník, citrusy nebo oleandr, v zimě listy neshazují, a proto potřebují světlo i v zimovišti. Postavte je co nejblíž k oknu. Opadavé druhy, například fíkovník, přečkají zimu i v šeru.
Zalévejte málo. V chladu rostliny téměř nerostou a vodu skoro nespotřebují. Stálezelené zalijte jen párkrát do měsíce, když substrát zespodu proschne, u opadavých zálivku většinou úplně vynechte. Přemokřené kořeny v chladu snadno zahnívají.
Hnojení si nechte na jaro. Přes zimu rostliny nehnojte vůbec, s přihnojováním začněte až v dubnu nebo v květnu, kdy se probouzejí k růstu. Citrusy a eukalyptus ocení i občasné orosení listů, ostatním suchý vzduch příliš nevadí.
Přesun z plného slunce do přítmí místnosti je pro rostlinu šok. Mnohé na něj reagují tím, že shodí část listů. U olivovníku a oleandru je to běžné a na jaře zase obrostou.Nejvíc starostí bývá s eukalyptem. I při ideální péči mu často zaschnou nejen listy, ale i celé výhony. Rostlinu ale nevyhazujte. Na konci zimy suché části odstřihněte, substrát udržujte mírně vlhký a nádobu dejte na nejsvětlejší místo. Eukalyptus obvykle znovu obrazí od báze, jen to chce trpělivost.
Rostliny v zimovišti pravidelně prohlížejte, a to i na rubu listů. V suchém a teplém vzduchu se rychle množí svilušky, červci a puklice. Čím dřív zasáhnete, tím snáz je zvládnete. Vybrat si můžete z klasických i šetrnějších přípravků.

Některé druhy jsou otužilejší, než by se zdálo. Mrazuvzdorné odrůdy fíkovníku nebo palma trachykarpus zvládnou zimu i venku, nejlépe ovšem vysazené v zemi na chráněném místě. V nádobě totiž kořeny promrzají mnohem rychleji než ve volné půdě. Pokud je tedy necháváte venku v květináči, obalte nádobu několika vrstvami juty nebo geotextilie, postavte ji na polystyren nebo dřevěnou podložku a nadzemní část v tuhých mrazech přikryjte bílou netkanou textilií.


Řiďte se předpovědí počasí. Citlivé druhy, jako je brugmansie, mandevila nebo citrusy, přeneste ještě před prvním mrazem, obvykle v říjnu. Olivovník, fíkovník nebo otužilejší palmy mohou venku zůstat až do listopadu.
Jen některé, třeba citrusy nebo mandevilu, a to na světlém místě daleko od topení. Většině teplomilných rostlin vyhovuje chladnější místnost, protože v teple bez dostatku světla slábnou a lákají škůdce.
Ještě ne. Na konci zimy odstřihněte suché výhony, substrát udržujte mírně vlhký a dejte rostlinu na co nejsvětlejší místo. Pokud jsou kořeny zdravé, eukalyptus znovu obrazí.
Nejčastěji na svilušky, červce a puklice. Daří se jim v suchém a teplém vzduchu. Prohlížejte pravidelně i rub listů a při prvních známkách napadení použijte vhodný přípravek.
Text: Lucie Vobořilová; foto: Shutterstock