+420 283 981 844

Hrušeň – choroby a škůdci

Strupovitost hrušně (Venturia pyrina)

Projev napadení/poškození:

Na listech, květech a plodech různě velké sazovité zelenočerné až šedočerné skvrny. Na listech jsou skvrny převážně na spodní straně čepelí listů. Silně napadené listy, květy a malé plůdky žloutnou a předčasně opadávají. Silněji postižené části plodů korkovatí, v důsledku omezeného růstu napadených pletiv dochází k deformacím a praskají. Na letorostech vznikají nejdříve tmavé skvrny, později pokožka praská a odlupuje se, postupně vzniká nápadná drsnot kůry. Drsnot kůry zůstává i na víceletých větévkách.

Ekologie:

Patogen přetrvává na napadených opadlých listech a na rozdíl od strupovitosti jabloně i v pletivu napadených větévek. V pletivu napadených listů se vyvíjejí a na jaře vyzrávají plodničky pseudoperithecia a v nich ve vřeckách askospory Plodničky vyzrávají postupně, první jsou obvykle zralé v období rašení hrušně. Ve stejném období na napadených větévkách vyrůstají konidiofory, na kterých se diferencují konidie. Zdrojem primárních infekcí jsou askospory i konidie. K uvolňování askospor dochází po zvlhčení plodnic, zpravidla do počátku června. Masivní zralost askospor a největší nebezpečí primárních infekcí trvá od fáze bílé poupě do cca 2 –  3 týdnů po odkvětu. V tomto období je třeba věnovat zvýšenou pozornost sledování vhodnosti podmínek pro patogen i ochraně. V průběhu vegetace se choroba šíří konidiemi z napadených rostlinných částí. K šíření dochází především za deštivého počasí (k infekci je zapotřebí ovlhčení) a za vyšších teplot (optimum 17 – 24 °C). V období bez dešťů k  infekcím nedochází.  Významné rozdíly jsou v náchylnosti odrůd. Velmi náchylná je např. Boscova lahvice.

Ochrana:

Významná jsou všechna opatření, která zajistí vzdušnost porostu a koruny stromů, a tak omezují dobu ovlhčení rostlin. Zdroje primární infekce omezí odstranění a likvidace napadených opadlých listů a napadených větévek, kde patogen přetrvává. Fungicidní ochrana by měla především zabránit primárním infekcím. Zpravidla se ošetřuje preventivně.  Za příznivých podmínek pro šíření choroby od stadia myší ouško a dále podle ohrožení a výskytu až do konce května, případně do poloviny června (interval při preventivním ošetření 7 – 14 dnů). V období bez dešťů neošetřujeme, ošetří se až před předpověděnými dešťovými srážkami. Pokud se ošetřuje po dešti, který zajistil ovlhčení nutné pro infekci, je třeba použít kurativně působící fungicid.

Přípravky povolené pro hobby použití – doporučujeme: Dithane DG Neotec, VitiSan

Moniliniová hniloba hrušek (Monilinia fructigena)

Projev napadení/poškození:

Na plodech hnědé rychle se rozšiřující hnilobné skvrny. Postupná hniloba celých plodů. Hniloba začíná nejčastěji od místa poranění (poškození živočišnými škůdci, krupobitní poškození, praskání plodů). Na napadených plodech za příznivých podmínek vyrůstají béžové polštářky (sporodochia) patogenu, která jsou obvykle uspořádána v soustředných kruzích. Hnijící plody opadávají nebo mumifikují a zůstávají v korunách stromů.

Ekologie:

Patogen přezimuje v pletivu napadených rostlinných částí (především napadené mumifikované plody), na nichž v příštím roce vyrůstají porosty konidioforů a konidií, které jsou zdrojem dalších infekcí. K šíření dochází především za teplejšího (optimum 20 – 24°C) a deštivého počasí. Konidie jsou rozšiřovány větrem, deštěm a hmyzem. Zvýšené nebezpečí napadení nastupuje od fáze  počátku zrání. Významné rozdíly jsou v náchylnosti odrůd. Náchylné jsou např. odrůdy Clappova, Konference, a Boscova lahvice.  Velmi náchylné k moniliniové hnilobě jsou asijské hrušně.

Ochrana:

Základním ochranným opatřením je důsledné odstraňování a likvidace hnijících a později mumifikovaných plodů. Odstranění mumifikovaných plodů v korunách stromů, je třeba provést nejpozději při jarním řezu. Důležitá jsou všechna opatření, která omezují poškození plodů, především účinná ochrana proti živočišným škůdcům. Fungicidní ošetření se provádí jen výjimečně, pokud dojde v období od počátku zrání za příznivého počasí pro šíření choroby k významnému poškození plodů (živočišní škůdci, krupobitní poškození, praskání plodů) Zpravidla se ošetřuje 1x cca 2 – 3 týdny před sklizní. Při použití fungicidů musí být dodrženy stanovené ochranné lhůty.

Přípravky povolené pro hobby použití – doporučujeme: VitiSan, Magnicur Core (zato 50 WG)

Rzivost hrušně (Gymnosporangium sabinae)

Projev napadení/poškození:

Na čepelích listů nejdříve žlutozelené, později oranžové červeně lemované eliptické nebo okrouhlé, 5 – 10 mm velké skvrny. V pletivu skvrn později tmavé tečky spermogonia. Od poloviny srpna se na rubu listů vyvíjejí nápadná pohárkovitá aecia. Výjimečně jsou napadány také řapíky listů, letorosty a plody. Napadené větve a větévky jalovců jsou vřetenovitě zduřelé a mají nápadně drsnou borku. Na jaře se na napadených částech vyvíjejí hnědá sloupcovitá až 20 mm vysoká, za vlhka rosolovitá a za sucha rzivě hnědá a prášivá telia.

choroby hrušně

Ekologie:

Dvoubytná rez, má dva hostitele. Hlavním hostitelem jsou některé jalovce, především jalovec prostřední (Juniperus media), j.čínský (J. chinensis) a j.chvojka (J. sabina) a mezihostitelem je hrušeň. Patogen přetrvává na hostitelských jalovcích. Koncem dubna a v květnu vyrůstají na napadených větvích a větévkách jalovců telia, v nichž se diferencují dvoubuněčné teliospory. Teliospory klíčí, na bazidiích se vytvářejí bazidiospory, které infikují hrušně. K významnému napadení dochází, pokud je v době kvetení a po odkvětu hrušně deštivé a teplejší počasí (optimum 20°C). V pletivu skvrn na listech se později vyvíjejí tmavá spermogonia a na rubu listů v průběhu srpna pohárkovitá aecia, v nichž se vyvíjejí aeciospory. Aeciospory jsou roznášeny větrem a infikují jalovce. Výskyt choroby je vázán na přítomnost obou hostitelů. Čím blíže jsou oba hostitelé, tím větší je nebezpečí napadení. Výskyt významně ovlivňuje směr a intenzita větrů v době šíření bazidiospor. Hostitelem rzi hrušňové nejsou příbuzné dřeviny čeledi cypřišovité zerav (Thuja), zeravec (Platycladus) a cypřišek (Chamaecyparis).

Ochrana:

Základem ochrany je izolace obou hostitelů. Škodlivému napadení zpravidla zabrání vzdálenost 150 – 200 m. Při větší vzdálenosti dochází k významnému napadení jen tehdy, pokud je v období infekcí silné proudění vzduchu od napadených jalovců. Důležitým opatřením je odstraňování napadených větévek a větví jalovců a silně napadených jalovců, které je třeba provést nejpozději v době počátku vývoje telií. Na rizikových lokalitách (zahrádkářské kolonie, přídomní zahrady) by neměly být vysazovány náchylné jalovce a vysazené náchylné jalovce by měly být postupně obměněny za odolné druhy nebo kultivary. Proti rzivosti hrušně není povolen žádný fungicid. V ohrožených výsadbách je vhodné použít proti strupovitosti hrušně v období před počátkem kvetení a po odkvětu (1-2x) přípravky se současnou účinností proti rzivosti (Dithane DG Neotec, Talent, Score 250 EC). Tyto i další přípravky (Horizon 250 EW, Ortiva, Zato 50 WG) lze použít ve 2. polovině srpna a na počátku září k ošetření hostitelských jalovců. Ošetření zabrání novému napadení, není účinné na přetrvávající mycelium ve větvích jalovců.

Fungicidy povolené pro hobby použití (současná účinnost při použití proti strupovitosti hrušně) – doporučujeme: Dithane DG Neotec, Ortiva, Magnicur Core (zato 50 WG).

Šedá skvrnitost listů hrušně (Mycosphaerella pyri)

Projev napadení/poškození:

Na listech hnědé až šedohnědé okrouhlé nebo hranaté  1  – 5 mm velké ohraničené skvrny.  Středy skvrn nekrotizují a zbarvují se světle šedě.  Postupně vznikají typické světlešedé skvrny s nápadným hnědým lemem.  V  pletivu skvrn se vyvíjejí tmavé plodničky, pyknidy. Počet skvrn narůstá, listy se kroutí a při velmi silném napadení zasychají.

choroby hrušně

Ekologie:

Patogen přetrvává v pletivu napadených opadlých listů, kde se vyvíjejí a na jaře vyzrávají plodničky peritecia a v nich ve vřeckách askospory.  Askospory jsou zdrojem primárních infekcí. K primárním infekcím dochází za velmi vhodných podmínek pro šíření již v květnu nebo na počátku června.  Později se choroba rozšiřuje konidiemi, které se vyvíjejí v pyknidách v odumřelém pletivu skvrn.  Choroba se šíří především za deštivého a teplého (optimum 21 – 27 °C) počasí. Významné rozdíly jsou v náchylnosti odrůd. Velmi náchylná je např. Boscova lahvice.

Ochrana:

Nebezpečí napadení sníží vzdušnost porostu a koruny stromů. Zdroje primární infekce omezí likvidace napadených opadlých listů. Za deštivého počasí se ošetřuje již v květnu, pravidelně v červnu a v červenci. Proti šedé skvrnitosti hrušně není v současné době povolen žádný fungicid. Využít je možno současné účinnosti přípravků povolených proti strupovitosti hrušně.

Fungicidy povolené pro hobby použití (současná účinnost při použití proti strupovitosti hrušně) – doporučujeme: Dithane DG Neotec, Signum.

Vlnovník hrušňový (Eriophyes pyri)

Projev napadení/poškození:

Vlnovník hrušňový je žluto bílý drobný roztoč, má červovité rýhované tělo a dva páry nohou. Saje na mladých listech, na nichž vznikají červené, růžovo červené nebo žluto zelené, různě velké mírně vyvýšené puchýřky (hálky). Puchýřky se při silném napadení spojují v plochy.  Postižená místa později hnědnou nebo černají a zasýchají. Na rubu puchýřků otvor, kterým roztoči vstupují do pletiva listu a opouštějí hálku. Při silném napadení menší a zdeformované listy. Slabší růst silně poškozených letorostů.  Napadené plody jsou rzivé, hrbolaté a zdeformované.

choroby hrušně

Ekologie:

Přezimují zimní samičky za šupinami pupenů a v prasklinách borky. Již při rašení osídlují mladé listy. Pronikají přes epidermis a sají uvnitř listů, kde dráždí pletiva k vytvoření hálky. Roztoči postupně opouštějí starší hálky a stěhují se do vyšších listových pater, kde opět sají na mladých listech, na kterých vytvářejí hálky. Škůdce má 2 – 3 generace v průběhu vegetace. Zimní samičky se od konce léta přemísťují do úkrytů, kde přezimují. Škůdce se šíří především množitelským a výsadbovým materiálem (výpěstky). V posledních létech jsou významné výskyty škůdce také na jabloních.

Ochrana:

Stromy, na nichž byl pozorován výskyt ošetřit v období počátku rašení listovým hnojivem na bázi polysulfidu Ca (Sulka Extra, Síra SK 20 aj.), který vykazují vedlejší účinnost na fytosugní roztoče. Výskyt škůdce omezí jarní ošetření řepkovým olejem (Biool), přípravky na bázi přírodních mastných kyselin Neudosan), případně elementární síry (Kumulus). Ošetření v průběhu vegetace nejsou dostatečně účinná.

Přípravky povolené pro hobby použití – doporučujeme: Biool, Neudosan

 

Mšice na hrušni

Mšice hrušňová (Melanaphys pyraria)

Mšice svízelová (Dysaphis pyri)

 

Projev napadení/poškození:

Nápadné spirálovité svinování, krabacení a žloutnutí listů v květních a listových růžicích i na mladých letorostech. Zasýchání listových a květních růžic a vrcholků letorostů.  Na napadených částech početné kolonie mšic. Mšice svízelová je nejčastěji narůžovělá, mšice hrušňová je černá.  Mšice produkují sladkou medovici, medovici osídlují saprofytické houby (černě), které vzhledově znehodnocují plody.

Ekologie:

Mšice jsou vícegenerační škůdci. Přezimují zimní vajíčka na kůře větévek hrušně. Na jaře se líhnou larvy, které dospívají v zakladatelky, a probíhá další vývoj škůdce. Oba druhy jsou diekní v průběhu vegetace střídají hostitele. Od konce května a v červnu přeletují okřídlení jedinci na sekundární hostitele, mšice svízelová na svízele a mařinky, mšice hrušňová na různé druhy trav.  Na podzim se okřídlení jedinci vracejí zpět na ovocné dřeviny, kde oplodněné samičky kladou zimní vajíčka.

Ochrana:

Podpora přirozených nepřátel (slunéčka, pestřenky, zlatoočka a denivky, dravé bejlomorky, dravé ploštice aj.). Při pravidelném výskytu na jaře nejpozději ve fázi bílého poupěte ošetření rostlinným olejem (Biool).  Později při ojedinělém výskytu odstranit a zlikvidovat napadené letorosty nebo vrcholky letorostů. Při silnějším výskytu ošetření napadených jedinců, ohnisek nebo porostů aficidem.  Po ošetření kontrola účinnosti, možný výskyt populací rezistentním k některým skupinám insekticidů.

Přípravky povolené pro hobby použití – doporučujeme: Biool, NeemAzal – T/S, Neudosan, Substral Careo Ultra

Bodruška hrušňová (Janus compressus)

Projev napadení/poškození:

V posledním období častý a projevem poškození nápadný škůdce. Způsobuje vadnutí, hnědnutí a zasýchání konců letorostů. Na bázi zasychající části ve spirále umístěné tmavé vpichy. Ve dřeni poškozeného letorostu vykousaná chodba vyplněná trusem. Na konci chodby bělavá larva škůdce.

bodruška hrušková

Ekologie:

Přezimují larvy v kokonu na konci chodby vyhlodané v letorostu. Kuklí se v průběhu dubna. Dospělci létají za teplých a slunných dní v květnu. Oplodněné samičky nejdříve spirálovitě v několika řadách v horní části kladélkem nabodnou letorost. Do jednoho vpichu v poslední spirále nakladou vajíčko. Vylíhlá larva vyžírá dřeň letorostu směrem k bázi, kde si později spřádá zámotek a přezimuje.

Ochrana:

Významnější škody škůdce působí jen ve školkách a v mladých výsadbách. V mladých výsadbách komplikuje tvarování korunky. V plodných výsadbách je škodlivost zanedbatelná. Při výskytu je vhodné vylomit napadené letorosty a tím omezit výskyt škůdce. K ochraně proti bodrušce hrušňové není v současné době povolen žádný insekticid. Ochranu v plodných výsadbách není třeba provádět.

Obaleč jablečný (Cydia pomonella)

Projev napadení/poškození:

Původce červivosti hrušek. Mladé housenky vyžírají pod slupkou stočenou chodbu a později dutinu, kterou vyplňují trusem. Rezavé granule trusu jsou vytlačovány vstupním otvorem na povrch plodů. Později housenky vyžírají přímou chodbu směřující k jádřinci. Vytvořená dutina je vyplněna trusem. Po ukončení vývoje housenky opouštějí plody otevřeným otvorem. Malé napadené plody přestávají růst a opadávají. Plody napadené letní generací škůdce předčasně dozrávají a často opadávají. Uvnitř poškozených plodů růžová housenka s hnědou hlavou a hnědý trus. Za deštivého počasí poškozené plody napadá houba Monilinia fructigena a hnijí.

Obaleč

Ekologie:

Obaleč jablečný je drobný motýl, který má v našich podmínkách 2 generace do roka. Přezimují dospělé housenky v zámotcích v prasklinách borky a v jiných úkrytech. Na jaře se housenky kuklí a v období kvetení (konec dubna – počátek května) začíná líhnutí motýlů. Let motýlů 1. generace je značně rozvleklý a pokračuje až do června. Oplodněné samičky kladou vajíčka na listy a mladé vyvíjející se plody. Motýlci jsou aktivní za soumraku. K hromadnému kladení vajíček při výskytu motýlů ve výsadbě dochází, jakmile teplota ve 21 hod SEČ dosáhne nejméně 17 °C. Vylíhlé housenky pronikají do plodů, které znehodnocují. Vývoj housenky trvá 3 – 5 týdnů. Housenka během svého vývoje poškodí 2 – 3 plody. Dospělé housenky opouštějí napadené plody a v úkrytech se kuklí. Od července létají motýlci letní (druhé) generace škůdce. Oplodněné samičky kladou vajíčka na plody a housenky poškozují vyvinuté a zrající plody. Dospělé housenky opouštějí poškozené plody, vyhledávají si ukryty a v zámotcích přezimují. Velmi silně jsou napadány také japonské hrušně.

Ochrana:

Podpora přirozených antagonistů škůdce (škvoři, dravé ploštice, střevlíci, sýkorky aj.). Četnost housenek snížit instalací lapacích pásu z vlnité lepenky na kmeny stromů. Výskyt motýlků (samečků) škůdce lze sledovat pomocí feromonových lapáků (Isomate C LR, Isomate C Plus). Podle výskytu motýlů a průběhu teplot se stanoví potřeba a termín ošetření. Ošetřuje se ve vztahu k vrcholu letové aktivity motýlů s přihlédnutím k večerním teplotám. Biopreparát Lepinox Plus se aplikuje 3 – 4 dny po vrcholu letu a ostatní přípravky 7 – 10 dnů po vrcholu letu motýlů. Pokud průběh letu motýlů není sledován, ošetřuje se s přihlédnutím k večerním teplotám proti 1. generaci v červnu (zpravidla 1x) a proti 2. generaci za teplých period v průběhu července a na počátku srpna (zpravidla 2x).

Přípravky povolené pro hobby použití – doporučujeme: Lepinox Plus, Mospilan 20 SP, Neem Azal T/S, SpinTor, Substral Careo Ultra, Sanium Ultra

Mera skvrnitá (Cacopsylla pyri)

Projev napadení/poškození:

Dospělec mery skvrnité je okrově hnědý s tmavou kresbou. Dospělci i nymfy sají na listech, letorostech i plodech. Na listech vznikají rzivé skvrny, čepele listů se svinují a jsou různě zdeformované. Řapíky listů jsou často zkroucené. Při silném napadení listy usychají a opadávají. Napadené plody zastavují růst, jsou zakrněné a zdeformované. Letorosty jsou kratší a zdeformované. Mery vylučují medovici, medovici osídlují saprofytické houby (černě), které omezují asimilaci a vzhledově znehodnocují plody.

mera skvrnitá

Ekologie:

Mera skvrnitá je více generační škůdce, má 3 – 4 generace v průběhu vegetace. Přezimují samičky v různých úkrytech ve výsadbách i mimo výsadby. Samičky za teplého počasí (od 9°C) již od konce února do dubna kladou vajíčka ve skupinách na kůru větévek a na pupeny, později i na listy. Vajíčka jsou stopkou zaklesnuta do kůry. Vrchol líhnutí nymf probíhá zpravidla během kvetení. Nymfy sají v paždí listů, na letorostech i plodech. Dospělci 1. generace se vyskytují v průběhu května a probíhá další vývoj škůdce. Poslední dvě generace jsou zpravidla méně početné.

Ochrana:

Základem ochrany je ochrana a podpora přirozených nepřátel škůdce (pavouci, dravé ploštice, zlatoočka a denivky, pestřenky, slunéčka aj.). Škodlivé napadení ve většině případů souvisí s narušením rovnováhy mezi škůdcem a přirozenými antagonisty. Při silném výskytu mer je možno provést na počátku kladení vajíček 1 až 2 ošetření kaolinem a v době líhnutí nymf ošetření rostlinným olejem (Biool). Později je možno při výskytu provést opakovaná ošetření insekticidem. Přípravky je třeba střídat vzhledem k mimořádnému nebezpečí vzniku rezistence.

Přípravky povolené pro hobby použití – doporučujeme: Biool, Mospilan 20 SP, SpinTor, Vertimec 1,8 SC.