29.3.2021
Strupovitost jabloně (Venturia inaequalis)
Projev napadení/poškození:
Na listech, květech i plodech zpočátku sazovité, později různě velké šedočerné skvrny a plochy. Postižená pletiva nekrotizují, silně napadené listy žloutnou a předčasně opadávají. Napadené květy a silně napadené mladé plody opadávají. Větší silně napadené plody se deformují, později praskají a následně často hnijí. V závěru léta může dojít k pozdnímu napadení, kdy na plodech vznikají drobné černé skvrny.
Ekologie:
Patogen přetrvává v pletivu napadených opadlých listů, kde se vyvíjejí a na jaře vyzrávají plodničky pseudoperitecia a v nich ve vřeckách askospory. Plodničky vyzrávají postupně, první jsou obvykle zralé v období rašení jabloně. K uvolňování askospor dochází po zvlhčení plodnic, zpravidla do počátku června. Masivní zralost askospor a největší nebezpečí primárních infekcí je od stadia růžové poupě do cca 2 týdnů po odkvětu (konec dubna – polovina května). V tomto období je třeba věnovat zvýšenou pozornost sledování vhodnosti podmínek pro patogen i ochraně. V průběhu vegetace se choroba šíří konidiemi z napadených rostlinných částí. K šíření dochází především za deštivého počasí (k infekci je zapotřebí ovlhčení) a za vyšších teplot (optimum 17 – 24°C). V období bez dešťů k infekcím nedochází. Významné rozdíly jsou v náchylnosti odrůd. Velmi náchylné jsou např. Golden Delicious, Jonagold, Mutsu, Starkrimson Delicious, Šampion a další. V současné době jsou množeny odrůdy rezistentní ke strupovitosti. Mezi velmi kvalitní patří např. Lipno, Sirius a Topaz.
Ochrana:
Pokud nebude prováděna fungicidní ochrana, je třeba upřednostnit rezistentní odrůdy. Významná jsou všechna opatření, která zajistí vzdušnost porostu a koruny stromů, a tak zkrátí dobu ovlhčení vnímavých rostlinných částí. Zdroje primární infekce omezí odstranění a likvidace napadených opadlých listů, na nichž patogen přetrvává. Fungicidní ochrana musí především zabránit primárním infekcím. Zpravidla se ošetřuje preventivně. Za příznivých podmínek pro šíření choroby od stadia myší ouško. Dále se ošetřuje podle ohrožení a výskytu až do konce května, případně do poloviny června (interval při preventivním ošetření 7 – 14 dnů). Za příznivých podmínek pro šíření choroby lze považovat za základní ošetření před květem, po odkvětu a cca za 14 dnů. V období bez dešťů neošetřujeme, ošetří se až před předpověděnými dešťovými srážkami.
Přípravky povolené pro hobby použití – doporučujeme: Dithane DG Neotec, Discus, VitiSan.
Padlí jabloně (Podosphaera leucotricha)
Projev napadení/poškození:
Na listech, letorostech i mladých plodech bělavý (moučnatý) porost podhoubí patogenu, na kterém se na konidioforech diferencují konidie. Při silném napadení zúžení, deformace a zasýchání okrajů i celých listů. Silně napadené vrcholky zastavují růst a zasýchají. Při napadení starších listů na čepelích žluto zelené, později bělavé skvrny. Na plodech zůstává po napadení síťovitá rzivost.
Ekologie:
Přetrvává mycelium, především ve vrcholových pupenech (65%). Z napadených pupenů vyrůstají primárně napadené bělavým podhoubím pokryté letorosty nebo listové růžice, na nichž se na konidioforech diferencují konidie. K prvním jarním infekcím dochází 7 – 10 dnů před počátkem kvetení (zpravidla 2. polovina dubna). Maximální šíření nastává v době intenzivního růstu ve 2. polovině května a v průběhu června. Choroba se může šířit až do pozdního léta. K infekci pupenů dochází především v červnu a v červenci. Padlí se intenzivně šíří za vyšších teplot (optimum 22 – 24 °C) a za vysoké vlhkosti vzduchu. Šíření omezují nízké a extremně vysoké teploty a vydatné deště. Výskyt podporuje nevyrovnaná výživa, zejména nadbytek dusíku. Významné rozdíly jsou v náchylnosti odrůd (velmi náchylné jsou např. Idared, Jonathan, Elstar, Melrose a Průsvitné letní).
Ochrana:
Významná jsou preventivní opatření, především vzdušnost porostu a koruny stromů a harmonická výživa (nepřehnojit dusíkem). Důležité je včasné mechanické odstranění primárně napadených částí (vrcholky letorostů, listové a květní růžice), optimálně v polovině dubna. Fungicidní ošetření se provádí od konce dubna do července. Interval mezi ošetřeními musí zohlednit skutečné ohrožení porostu. Z hlediska účinnosti ochrany je významnější interval než volba přípravku. Při silném ohrožení je třeba ošetřovat v intervalu 7 – 10 dnů. Ošetřují se jen náchylné odrůdy.
Přípravky povolené pro hobby použití – doporučujeme: Discus, VitiSan, Magnicur Core.
Moniliniová hniloba jablek (Monilinia fructigena)
Projev napadení/poškození:
Na plodech hnědé rychle se rozšiřující hnilobné skvrny. Postupná hniloba celých plodů. Hniloba začíná nejčastěji od místa poranění (poškození živočišnými škůdci, krupobitní poškození, praskání plodů). Na napadených plodech později vyrůstají béžové polštářky (sporodochia) patogenu, která jsou obvykle uspořádána v soustředných kruzích. Hnijící plody opadávají nebo mumifikují a zůstávají v korunách stromů. Moniliniová hniloba je také nejčastější skládkovou hnilobou jablek. Shnilé plody jsou zbarveny tmavohnědě až černě a zůstávají pevné (na rozdíl od modré hniloby, způsobené houbou Penicillium expansum) a jen ojediněle na nich vyrůstají porosty patogenu (sporodochia).
Ekologie:
Patogen přezimuje v pletivu napadených rostlinných částí (především napadené mumifikované plody), na nichž v příštím roce vyrůstají porosty konidioforů a konidií, které jsou zdrojem dalších infekcí. K šíření dochází především za teplejšího (optimum 20 – 24°C) a deštivého počasí. Konidie jsou rozšiřovány větrem, deštěm a hmyzem. Zvýšené nebezpečí napadení nastupuje od fáze počátku zrání. Významné rozdíly jsou v náchylnosti odrůd. Velmi náchylné jsou např. Bohemia, Elstar, Rubín, Šampion.
Ochrana:
Základním ochranným opatřením je důsledné odstraňování a likvidace hnijících a později mumifikovaných plodů. Odstranění mumifikovaných plodů v korunách stromů, je třeba provést nejpozději při jarním řezu. Důležitá jsou všechna opatření, která omezují poškození plodů, především účinná ochrana proti živočišným škůdcům. Fungicidní ošetření se provádí jen výjimečně, pokud došlo v období od počátku zrání za příznivého počasí pro šíření choroby k významnému poškození plodů (živočišní škůdci, krupobitní poškození, praskání plodů) Zpravidla se ošetřuje 1x cca 2 – 3 týdny před sklizní. Při použití fungicidů musí být dodrženy stanovené ochranné lhůty.
Přípravky povolené pro hobby použití – doporučujeme: VitiSan, Magnicure Core.
Sazovitost jablek (Gloeodes pomigena)
Projev napadení/poškození:
Na vyvinutých a zrajících plodech různě velké a utvářené šedočerné až černé (sazovité) skvrny. Skvrny se zvětšují a spojují, až vznikají souvislé plochy. Plošný projev příznaků je v zpravidla v místech, která jsou nejdéle ovlhčena. Černý povlak původce je tvořen myceliem a drobnými shluky mycelia. Skvrny lze s povrchu plodu setřít. K nekróze slupky a dužniny nedochází. Silně napadené plody jsou nevzhledné a mají horší skladovatelnost, dříve zavadají.
Ekologie:
Původce přetrvává na napadených rostlinných částech. Předpokladem pro napadení jsou vydatné a zejména často opakované dešťové srážky. K významnému napadení dochází nejčastěji v průběhu srpna a na počátku září. Choroba se vyskytuje především v uzavřených lokalitách a v příliš zahuštěných výsadbách. Silnější výskyty jsou nejčastější ve spodních patrech severní části koruny. Sazovitost se často vyskytuje také na hruškách.
Ochrana:
Základem ochrany jsou preventivní opatření. Především je třeba zajistit vzdušnost lokality, výsadby i koruny stromů. Výskyt sazovitosti omezují pozdní ošetření proti strupovitosti jabloně a ošetření proti skládkovým chorobám. Proti skládkovým chorobám se ošetřuje za deštivého počasí, především v průběhu srpna. Při použití fungicidů dodržet ochranné lhůty.
Přípravky povolené pro hobby použití – doporučujeme: VitiSan, Discus.
Svilušky
Sviluška ovocná (Panonychus ulmi)
Sviluška chmelová (Tetranychus urticae)
Projev napadení/poškození:
Na listech drobné světlé skvrnky, při silnějším napadení hnědnutí, deformace a zasýchání listů. Především na rubu listů vajíčka, larvy, nymfy a dospělci škůdce. Sviluška ovocná je 0,5 – 0,6 mm dlouhá červeně zbarvená. Nespřádá pavučinku. Sviluška chmelová je menší, žlutozeleně nebo žlutohnědě zbarvená. Přezimující samičky jsou červené. Na bocích mají 2 nápadné tmavé skvrny. Spřádá pavučinku. Po silném poškození listů dochází k zastavení růstu letorostů. Sviluška ovocná se často vyskytuje také na slivoni. Sviluška chmelová je široce polyfágní, škodí na mnoha druzích bylin i dřevin.
Ekologie:
U svilušky ovocné přezimují červená, cibulkovitá 0,1 mm velká vajíčka na kůře větévek. Zimní vajíčka kladou samičky již od srpna, především do míst větvení nebo do okolí pupenů. Na jaře se z vajíček líhnou larvy, které se vyvíjejí přes nymfy v dospělce. U svilušky chmelové přezimují samičky v různých úkrytech. Na jaře nejdříve osídlují byliny a postupně přecházejí i na dřeviny. Svilušky jsou mnoho generačními škůdci, sviluška ovocná může mít 4 – 6 generací, sviluška chmelová až 10 generací v průběhu vegetace. K přemnožení svilušek dochází zpravidla za delších teplých a suchých období. Výskyt podporuje nevyrovnaná výživa, zejména nadbytek dusíku.
Ochrana:
Populace svilušek jsou regulovány přirozenými nepřáteli, významnými jsou především draví roztoči z čeledi Phytoseideae. Draví roztoč Typhlodromus pyri je záměrně introdukován do výsadeb jako prostředek biologické ochrany. Svilušky omezuje vyrovnaná výživa, především nepřehnojit dusíkem. Výskyt svilušky ovocné je možno omezit jarním ošetřením rostlinným olejem. Při silném výskytu zimních vajíček svilušky ovocné je vhodné ošetřit na počátku líhnutí larev akaricidem Nissorun 10 WP nebo Sviluška STOP. Oba přípravky je možno použít i v průběhu vegetace. Při silnějším napadení je třeba ošetření za 14 dnů opakovat. Výskyt obou druhů svilušek v průběhu vegetace omezují také přípravky na bázi řepkového oleje (Biool), solí přírodních mastných kyselin (Neudosan) a elementární síry (Kumulus, Sulfurus).
Přípravky povolené pro hobby použití – doporučujeme: Biool, Neudosan, Nissorum 10 WP.
Mšice na jabloni
Mšice jabloňová (Aphis pomi)
Mšice jitrocelová Dysaphis plantaginea)
Projev napadení/poškození:
Na jabloni škodí především mšice jabloňová a m. jitrocelová, výskyt dalších druhů mšic je méně častý. Mšice jabloňová je zelená a způsobuje příčné svinování listů na letorostech i v listových a květních růžicích. Napadené letorosty jsou slabší, zkroucené a zasýchají. M. jitrocelová je tmavě zbarvená a způsobuje nápadné svinování, zduření a krabacení listových čepelí. Napadené části listů jsou zbarveny žluto zeleně, v některých případech i červeně. Plody napadené mšicemi zůstávají malé a zdeformované, často mají hrbolatý povrch. Mšice produkují sladkou medovici, medovici osídlují černě, které vzhledově znehodnocuje plody.
Ekologie:
Mšice jsou více generačními škůdci. Přezimují zimní vajíčka na kůře větévek hostitelských ovocných dřevin. Z vajíček se na jaře líhnou larvy, které dospívají v bezkřídlé zakladatelky, a probíhá další vývoj škůdce. M. jabloňová je monoekní, po celou vegetaci škodí na jabloni. M. jitrocelová je diekní, od konce května a v červnu přeletují okřídlení jedinci na jitrocel, kde probíhá další vývoj škůdce. Na podzim se okřídlení jedinci vracejí zpět na ovocné dřeviny, kde oplodněné samičky kladou zimní vajíčka, která přezimují.
Ochrana:
Populace mšic jsou omezovány přirozenými nepřáteli, významná jsou především slunéčka, pestřenky, denivky a zlatoočka, dravé ploštice, dravé bejlomorky aj. Na lokalitách s pravidelným výskytem nebo při zjištění přezimujících vajíček jarní ošetření rostlinným olejem (Biool). Při ojedinělém výskytu mšic odstranit a zlikvidovat napadené letorosty nebo větévky. Při silnějším výskytu ošetření napadených částí stromu, jedinců, ohnisek nebo porostů aficidem. Po ošetření kontrola účinnosti, možný výskyt populací rezistentním k některým skupinám insekticidů.
Přípravky povolené pro hobby použití: Mospilan 20 SP, Neudosan, NeemAzal , Substral Cateo Ultra .
Vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum)
Projev napadení/poškození:
Červeno fialově nebo červeno hnědě zbarvené mšice, sají na letorostech, větévkách, větvích a kmenech. Kolonie mšic jsou pokryty nápadnou voskovou vatou. Na napadených částech v důsledku sání mšic vznikají drobné boulovité výrůstky. Při silném napadení deformace letorostů. Poškození mohou být vstupní branou pro infekce patogeny.
Ekologie:
Přezimují larvy 1. a 2. instaru, v teplejších oblastech také samičky v prasklinách borky na větvích a kmenech a na kořenech u paty kmene. V dubnu přezimující stadia opouštějí úkryty a usazují se na větvích a větévkách. Často osídlují hojivá pletiva po poranění. Po 4 svlékáních larvy dospívají v bezkřídlé živorodé samičky, které rodí další larvy. V červnu se část jedinců vyvíjí v okřídlené samičky, ty přeletují na další stromy. Škůdce může mít za příznivých podmínek až 10 generací v průběhu vegetace. Vlnatka krvavá je citlivá na zimní mráz (teplota -25 °C ničí přezimující stadia škůdce po 3 hod, teplota -27,5° C po 1 hod).
Ochrana:
Podpora přirozených antagonistů, významný je především mšicovník Aphelinus mali. Při škodlivém výskytu ošetření aficidem. Ošetření za 10 – 14 dnů opakovat. Účinnost zvyšuje předchozí narušení voskové vaty pomocným prostředkem Cocana (kokosové draselné mýdlo) nebo smáčedlem (např. Silwet).
Přípravky povolené pro hobby použití – doporučujeme: Mospilan 20 SP, Substal Careo Ultra, Sanium systém, Sanium AL.
Pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea)
Projev napadení/poškození:
Původce časné červivosti jablek. Vylíhlé larvy vyžírají pod slupkou plodu povrchové chodbičky, které se zacelují. Na slupce později vznikají nápadné korkovité jizvy, které nejčastěji probíhají v oblouku kolem plodu. Starší larvy vyžírají přímé chodby k jádřinci. Jedna larva poškodí 3 – 4 plody. Napadené plody mají okrouhlý otvor a dutinu vyplněnou kašovitou drtí, která je zčásti vytlačována z plodu. V plodu bělavá larva s hnědou hlavou. Později je jádřinec zcela vyžrán a vzniká hnědá nebo černá dutina Napadené plody opadávají.
Ekologie:
Oranžově žlutá pilatka s černým hřbetem. Přezimují housenice v zámotku v půdě, na jaře se kuklí. Dospělci létají v době kvetení jabloní. Oplodněné samičky kladou vajíčka ve fázi dokvétání do kališních plátků. Vylíhlé larvy poškozují plody. Housenice je bíložlutá s hnědavou hlavou 10 – 12 mm dlouhá, nepříjemně zapáchá. Dospělé housenice opouštějí plody, zavrtávají se do půdy, kde si vytvářejí zámotek a přezimují. Pilatka jablečná má jednu generaci do roka. Častěji jsou napadány raně kvetoucí odrůdy (např. Idared)
Ochrana:
Sběr a likvidace napadených plodů. Omezení výskytu dospělců pomocí vizuálních lapačů (Agroband – bíle desky, Bioplantella bílé lepové desky, Lepové desky – bílé venkovní, Lepové desky – bílé, Lepové desky – bílé venkovní, Stopset B). Vyvěšují se v době počátku kvetení, 2 ks na 1 m výšky koruny. Ošetření insekticidem v období dokvétání (při opadu korunních plátků). Přípravky ze skupiny pyrethroidů (Decis Protech, Decis Mega, Sanium Ultra, Spruzit – Flussig) jsou široce účinné, hubí i další škůdce, současně významně omezují i výskyt užitečných členovců.
Přípravky povolené pro hobby použití – doporučujeme: Mospilan 20 SP
Obaleč jablečný (Cydia pomonella)
Projev napadení/poškození:
Původce červivosti jablek. Mladé housenky vyžírají pod slupkou stočenou chodbu a později dutinu vyplněnou trusem. Rezavé granule trusu jsou vytlačovány vstupním otvorem na povrch plodů. Později housenky vyžírají přímou chodbu směřující k jádřinci. Vytvořená dutina je vyplněna trusem. Po ukončení vývoje housenky opouštějí plody otevřeným otvorem. Časně napadené plody přestávají růst a opadávají. Plody napadené letní generací škůdce předčasně dozrávají a často opadávají. Uvnitř poškozených plodů růžová housenka s hnědou hlavou a hnědý trus. Za deštivého počasí jsou poškozené plody napadány houbami z rodu Monilinia a hnijí.
Ekologie:
Obaleč jablečný je drobný motýl, jeho housenka poškozuje plody jablek. V našich podmínkách má zpravidla dvě generace. Přezimují dospělé housenky v zimních zámotcích v prasklinách borky a v jiných úkrytech. Na jaře se housenky kuklí a zpravidla v období kvetení (konec dubna – počátek května) začíná líhnutí motýlů. Let motýlů 1. generace je značně rozvleklý a pokračuje i v červnu. Oplodněné samičky kladou vajíčka na listy a mladé vyvíjející se plody. Motýlci jsou aktivní za soumraku. K hromadnému kladení vajíček při výskytu motýlů dochází vždy, jakmile teplota ve 21 hod SEČ dosáhne nejméně 17 °C. Vylíhlé housenky pronikají do plodů, které znehodnocují. Vývoj housenky trvá 3 – 5 týdnů. Housenka během svého vývoje poškodí 2 – 3 plody. Dospělé housenky opouštějí napadené plody a v úkrytech se kuklí. Od července létají motýlci letní (druhé) generace škůdce. Oplodněné samičky kladou vajíčka na plody a housenky poškozují vyvinuté a zrající plody. Dospělé housenky opouštějí poškozené plody, vyhledávají si ukryty a v zámotcích přezimují.
Ochrana:
Podpora přirozených antagonistů škůdce (škvoři, dravé ploštice, střevlíci, sýkorky aj.).Četnost housenek je možno snížit instalací lapacích pásu z vlnité lepenky na kmeny stromů. Výskyt motýlků (samečků) škůdce je možno sledovat pomocí feromonových lapáků (Isomate C LR, Isomate C Plus). Podle výskytu motýlů a průběhu teplot se stanoví potřeba a termín ošetření. Ošetřuje se ve vztahu k vrcholu letové aktivity motýlů s přihlédnutím k večerním teplotám. Biopreparát Lepinox Plus se aplikuje 3 – 4 dny po vrcholu letu a ostatní přípravky 7 – 10 dnů po vrcholu letu motýlů. Pokud průběh letu není sledován, ošetřuje se s přihlédnutím k večerním teplotám proti 1. generaci v červnu (zpravidla 1x) a proti 2. generaci za teplých period v průběhu července a na počátku srpna (zpravidla 2x).
Přípravky povolené pro hobby použití – doporučujeme: Lepinox Plus, Mospilan 20 SP, Neem Azal T/S, Substral Careo Ultra, Sanium AL a systém.
Píďalka podzimní (Operophtera brumata)
Původce napadení/poškození:
Okousané mladé listy a květy, později okousané vyvinuté listy i plody. Na plodech hluboký žír. Mladé housenky jsou šedohnědé, starší žluto zelené, na bocích mají 3 bílé linky a na hřbetě černou linku. Pohybují se typicky píďalkovitě. Mladé housenky si vytvářejí přechodné úkryty ve svinutých listech. Starší housenky si spřádají řídký pavučinovitý zámotek. Dospělá housenka je až 3 cm dlouhá.
Ekologie:
Motýl s výrazným pohlavním dimorfizmem. Přezimují vajíčka nakladená jednotlivě nebo v malých skupinách na kůru nebo do prasklin borky v korunách stromů. Housenky se líhnou v období rašení. Jsou velmi žravé, často způsobují holožír stromů. Dospělé housenky se spouštějí k zemi, zalézají do půdy, kde se kuklí. Dospělci se líhnou na podzim. Samečci mají vyvinutá křídla. Samičky mají křídla zakrnělá, nelétají, do korun stromů vylézají. Oplodněné samičky kladou vajíčka, která přezimují. Píďalka podzimní má jednu generaci do roka.
Ochrana:
Velmi účinným opatřením je použití lepových pásů (např. Frutaband – píďalky). Aplikují se na kmeny stromů na podzim před nebo na počátku výskytu samiček škůdce. Lepové pásy zabrání neokřídleným samičkám přístup do korun stromů, kde kladou přezimující vajíčka. Na jaře po vyrašení při zjištění poškození sběr housenek nebo ošetření insekticidem.
Přípravky povolené pro hobby použití – doporučujeme: Lepinox Plus, Neem Azal T/S, SpinTor, Substral Careo Ultra.
Květopas jabloňový (Anthonomus pomorum)
Původce napadení/poškození:
Poupata se nerozvíjejí, korunní plátky hnědnou a zasýchají („zapečené květy“). Vykousané vnitřní části květů. Uvnitř poškozených květů bílé rohlíčkovité larvy s tmavou hlavou, později bělavé kukly.
Ekologie:
Přezimují brouci v různých úkrytech, často i mimo výsadbu jabloní. Na jaře v období počátku rašení při teplotách nad 6°C brouci přelétají do výsadeb, kde okusují rašící pupeny a později mladé lístky. Oplodněné samičky kladou vajíčka do květních poupat v ještě uzavřených květních pupenech. Po týdnu se líhnou larvy, které vyžírají vnitřní části květů. Dospělé larvy se kuklí uvnitř poškozených poupat. Koncem května a v červnu se líhnou brouci nové generace. Krátce okusují listy a přecházejí do klidové fáze. Na podzim si vyhledávají vhodné místo k přezimování. Květopas jabloňový má jednu generaci do roka.
Ochrana:
Lokálně významný škůdce jabloní. Škody způsobuje především v létech s menší násadou květů. Naopak při velké násadě může být redukce květů žádoucí. Výskyt škůdce se zjišťuje metodou sklepávání. Zpravidla se ošetřuje v období od fáze „myší ouško“ jakmile dojde k výraznému oteplení (jeden den s maximální teplotou nad 17°C). Pokud je chladné jaro a malá násada květů je vhodné ošetření za 10 – 14 dnů opakovat.
Přípravky povolené pro hobby použití – doporučujeme: Mospilan 20 SP, Neem Azal T/S, SpinTor.
