+420 283 981 844

Meruňka – choroby a škůdci

Moniliniová spála meruňky (Monilinia laxa)

Projev napadení/poškození:

Patogen napadá především květy v době kvetení. Nejčastěji dochází k infekcím na počátku kvetení. Podhoubí patogenu postupně prorůstá stopkami květů do větévek. Napadené květy hnědnou, napadené větévky vadnou a usýchají. Za příznivých podmínek pro patogen dochází k napadení letorostů a větévek i v období krátce po odkvětu. Na poškozených větévkách je častý klejotok.

Ekologie:

Patogen přezimuje v pletivu napadených rostlinných částí (napadené mumifikované plody, napadené odumřelé větévky), na nichž na jaře vyrůstají šedé porosty konidioforů a konidií. Konidie jsou roznášeny větrem, vodou a živočichy. Za vhodných podmínek klíčí a způsobují infekce květů. Infikovány mohou být všechny části květů. K významnému napadení dochází především, pokud trvá v průběhu kvetení chladné (maximální denní teploty pod 13°C) a deštivé počasí. Nízké teploty jsou vhodné pro patogen, k produkci konidií dochází již od 5°C, masově od 10°C a současně zvyšují vnímavost květů k infekci.

Ochrana:

Základním preventivním opatřením je odstranění a likvidace napadených a později mumifikovaných plodů v korunách stromů a napadených suchých větévek. Odstranění je třeba provést nejpozději při jarním řezu. Nebezpečí napadení snižuje vzdušnost výsadby a koruny stromů. Fungicidní ošetření se provádí, pokud nastoupí nebo je pro období kvetení předpověděno chladné a deštivé počasí. Zpravidla se ošetřuje na počátku kvetení (3 – 5% rozkvetlých květů) a při dokvétání. Pokud dojde k významné změně počasí v průběhu kvetení, postačí jedno ošetření.

Fungicidy povolené pro hobby použití – doporučujeme: Signum, Magnicur Quick, Magnicur Core.

Moniliniová hniloba meruněk (Monilinia laxa, M. fructigena)

Projev napadení/poškození:

Na plodech hnědé rychle se rozšiřující hnilobné skvrny. Postupná hniloba celých plodů. Hniloba začíná nejčastěji od místa poranění (poškození živočišnými škůdci, krupobitní poškození, praskání plodů). Na napadených plodech za příznivých podmínek vyrůstají šedé porosty konidioforů houby Monilinia laxa nebo béžové často koncentricky uspořádané polštářky houby (Monilinia fructigena). Hnijící plody opadávají nebo mumifikují a zůstávají v korunách stromů.

Ekologie:

Patogeny přezimují v pletivu napadených rostlinných částí (napadené mumifikované plody, odumřelé větévky), na nichž v příštím roce vyrůstají porosty konidioforů a konidií, které jsou zdrojem infekcí. K infekcím dochází především za teplejšího (optimum 20 – 24°C) a deštivého počasí. Konidie jsou rozšiřovány větrem, deštěm a hmyzem. Zvýšené nebezpečí napadení nastupuje od fáze  počátku zrání.

 

Ochrana:

Základním preventivním opatřením je odstraňování a likvidace hnijících a později také mumifikovaných plodů a napadených odumřelých větévek. Odstranění mumifikovaných plodů, které zůstávají v korunách stromů, je třeba provést nejpozději při jarním řezu. Důležitá jsou všechna opatření, která omezují poškození plodů, především účinná ochrana proti živočišným škůdcům. Zdroje infekce omezuje včasná a úplná sklizeň. Fungicidní ošetření se provádí jen výjimečně, pokud dojde v období od počátku zrání za příznivého počasí pro šíření choroby k významnému poškození plodů (poškození hmyzem, krupobitní poškození, praskání plodů) Zpravidla se ošetřuje 1x cca 2 – 3 týdny před sklizní. Při použití fungicidů dodržet stanovené ochranné lhůty.

Přípravky povolené pro hobby použití – doporučené: Signum, Magnicur Quick.

Strupovitost meruňky (Venturia carpophila)

Projev napadení/poškození:

Patogen napadá plody, méně často i letorosty a listy. Na plodech vytváří okrouhlé olivově šedé až šedočerné různě velké okrouhlé 2 – 5 mm velké skvrny. Skvrny jsou často lokalizovány do okolí stopky. Počet skvrn narůstá, postupně vznikají různě velké šedočerné plochy. Při časném napadení může docházet v místech skvrn ke korkovatění slupky. Poškozená místa nekrotizují, plody se deformují a praskají.  Při silném napadení plody zastavují růst a zavadají. Na letorostech patogen vytváří oválné šedohnědé skvrny a na listech ohraničené různě velké olivově hnědé skvrny, které postupně nekrotizují.

Ekologie:

Přezimuje podhoubí v lézích na letorostech a v napadených mumifikovaných plodech. Na povrchu napadených částí se na konidioforech diferencují konidie, které jsou zdrojem dalšího šíření. K prvním  infekcím může dojít, pokud trvá deštivé počasí již od 3. a 4. týdne po odkvětu. Rozhodující infekce zpravidla nastávají za příznivého počasí pro patogen v průběhu června a července. Choroba se šíří především za deštivého a teplejšího počasí (optimum 25 – 30°C). Silnější výskyty jsou častější v zahuštěných výsadbách a ve spodních partiích severní části korun.

Ochrana:

Nebezpečí napadení snižuje vzdušnost výsadby a koruny stromu.  Zdroje infekce omezí včasná a úplná sklizeň. Proti strupovitosti meruňky se ošetřuje, pokud jsou příznivé podmínky pro šíření choroby, již ve 3. – 4. týdnu po odkvětu.  Další ošetření se provádějí podle vhodnosti podmínek pro šíření choroby. Při trvalém ohrožení dodržet interval mezi ošetřeními 10 – 14 dnů. Proti strupovitosti meruňky není v současné době povolen žádný fungicid. Využít je možno vedlejší účinnosti přípravků, které jsou povoleny proti moniliové spále, moniliové hnilobě nebo hnědnutí listů meruňky.

Fungicidy povolené pro hobby použití se současnou nebo vedlejší účinností na strupovitost meruňky – doporučujeme: Dithane DG Neotec, Signum.

Hnědnutí listů meruňky (Gnomonia erythrostoma)

Projevy napadení/poškození:

Na čepelích listů zpočátku malé neohraničené žlutozelené skvrny. Skvrny se zvětšují a na rubu listů v místě skvrn hnědnou žilky nižšího řádu. Výjimečně dochází k fialově červenému olemování skvrn. Další vývoj příznaků je závislý na průběhu počasí. Za deštivého a teplejšího počasí se skvrny rychle zvětšují a od středu hnědnou. Postupně vznikají velké hnědé skvrny, které často zabírají převážnou část plochy listu. Napadené listy se svinují a předčasně, často již v období sklizně, opadávají. Za suchého počasí se projev onemocnění zastaví a velké hnědé skvrny vznikají a k opadu listů dochází až v závěru vegetace (září, říjen).

Ekologie:

Patogen přezimuje v pletivu napadených opadlých listů, kde se vyvíjejí a od 1 – 2 týdnů po odkvětu postupně vyzrávají plodničky perithecia a v nich ve vřeckách askospory. K uvolňování zralých askospor dochází v závislosti na dešťových srážkách postupně po dobu 4 – 5 týdnů (konec dubna, květen). Askospory jsou jediným zdrojem infekcí. K infekcím dochází jen za deštivého počasí (k vyklíčení askospory i k infekci je nezbytné ovlhčení listů) a za vyšších teplot (optimum 22 – 24°C). Později se v pletivu hnědých skvrn na listech vyvíjejí drobné plodničky pyknidy a v nich konidie, ty však neklíčí a nejsou zdrojem dalšího šíření choroby.

 

Ochrana:

Nebezpečí napadení významně snižuje vzdušnost lokality, výsadby a koruny stromu. Napadení jednotlivých stromů na vzdušných stanovištích bývá podstatně slabší. Základním preventivním opatřením je shrabání a likvidace, případně zarytí nebo zaorání napadených opadlých listů, na nichž patogen přetrvává. Ohrožené výsadby se za vhodných podmínek pro šíření (deštivé a teplejší počasí) poprvé ošetřují 1 – 2 týdny po odkvětu. Ošetření se podle průběhu počasí 1 – 2 opakuje v intervalu 10 – 14 dnů.

Fungicidy povolené pro hobby použití – doporučujeme: Dithane DG Neotec, Magnicure Core.

Korová nekróza a náhlé odumírání měruňky (Pseudomonas syringae, Valsa ssp., Schizophillum comunae aj.)

Projevy napadení/poškození:

Hnědé nebo šedohnědé mírně propadlé skvrny na větévkách, větvích i kmenech. Skvrny se zvětšují a ohraničují, postižená pletiva postupně nekrotizují. Skvrny i nekrózy jsou nejčastěji v okolí poranění po řezu nebo v okolí jiných poranění. Na okrajích napadených částí se často vyskytuje klejotok. Části korun nad postiženými místy mají světle zelené a menší listy, které dříve opadávají. Postupné chřadnutí nebo náhlé vadnutí a odumírání částí nebo celých stromů.

Ekologie:

K infekcím dochází především na podzim v období opadu nebo po opadu listů a na jaře před nebo při rašení. Patogeny přetrvávají na povrchu rostlinných částí (bakterie) nebo v pletivu napadených částí stromů. Do rostlinných pletiv pronikají přes poranění, včetně inzercí po opadu listů. Houby rodu Valsa vytvářejí na poškozených částech stromů tmavé plodničky pyknidy, v nichž se diferencují konidie a perithecia, v nichž se vyvíjejí ve vřeckách askospory. Infekce mohou způsobit konidie i askospory. K infekcím dochází především na podzim, pokud v období při opadu a po opadu listů nebo po jiném poranění trvá teplejší a deštivé počasí. Nebezpečí napadení výrazně zvyšují nepříznivé stanovištní podmínky a nevhodná doba řezu.

Ochrana:

Základem ochrany jsou preventivní opatření, která zajistí plnou vitalitu stromů. Významné jsou charakter stanoviště (nevhodné jsou uzavřené vlhké lokality, studené a zamokřené půdy, extrémně suchá stanoviště a mrazové lokality) a optimální péče o výsadbu, zejména harmonická výživa. Důležité je odstraňování chřadnoucích a odumřelých větévek, větví, případně stromů, které mohou být zdrojem infekce. Odstraněné odumřelé a napadené části stromů neponechávat ve výsadbě nebo v jejím okolí. Výchovný i udržovací řez provádět zásadně až po vyrašení a v průběhu vegetace. Neřezat na podzim a v zimě. Omezit ostatní poranění stromů. Rány po řezu i jiná poranění ošetřit co nejdříve prostředky k ošetření ran (Stromový balzám, Sadařský balzám aj.). Nebezpečí napadení snižuje ošetření měďnatým fungicidem v období opadu listů, případně na jaře před nebo při rašení.

Přípravky povolené pro hobby použití – doporučujeme: Champion 50 WG, Vitální Broskev.

Mšice na meruňce

Mšice švestková (Hyalopterus pruni)

Mšice slívová (Brachycausus helichrysi)

Mšice bodláková (Brachycausus cardui)

Projevy napadení/poškození:

Na meruňce se nejčastěji vyskytuje mšice švestková. Na napadených vrcholcích letorostů a na rubu listů jsou nápadné husté kolonie mšic pokrytých bílými voskovými výpotky. Napadené letorosty zastavují růst, listy jsou menší a často dolů svinuté. Při silném napadení vrcholky letorostů zasýchají.  Po přeletu mšic na sekundární hostitele zůstávají vrcholy letorostů i listy pokryty bílým voskovým povlakem. Další druhy mšic způsobují zkadeření, kroucení a svinování listů a kroucení a zasýchání vrcholů letorostů. Mšice vylučují sladkou medovici, medovici porůstají saprofytické houby (černě), které vzhledově znehodnocují plody.

Ekologie:

Mšice jsou vícegenerační škůdci. Přezimují zimní vajíčka nakladená na kůru větévek stromů. V období rašení se z vajíček líhnou nymfy, které dospívají v bezkřídlé živorodé samičky. Ty rodí další generace bezkřídlých samiček. Všechny druhy jsou diekní (střídají hostitele). Od června se vyskytují okřídlené formy, které přeletují na sekundární hostitele, mšice švestková na rákos a bezkolenec, m. slívová na hvězdicovité a brutnákovité druhy a m. bodláková na hvězdnicovité druhy. Na podzim mšice migrují zpět na meruňky, kde oplodněné samičky kladou zimní vajíčka, která přezimují.  Všechny druhy mimo m. švestkovou přenášejí virové neštovice (šarku) meruňky.

 

Ochrana:

Podpora přirozených nepřátel mšic (slunéčka, dravé ploštice, dravé bejlomorky, pestřenky, denivky a zlatoočka a další). Při pravidelném napadení nebo při výskytu přezimujících vajíček jarní ošetření rostlinným olejem (Biool), nejlépe v období krátce před květem. Později při ojedinělém výskytu odstranit napadené vrcholy letorostů nebo letorosty. Při silnějším výskytu ošetření napadených částí nebo celých stromů aficidy. Po ošetření je důležitá kontrola účinnosti, možný výskyt populací rezistentních k insekticidům. Významné je také podzimní ošetření po návratu mšic ze sekundárních hostitelů na meruňku. Podzimní ošetření významně omezí nebezpečí přenosu virových neštovic meruňky.

Přípravky povolené pro hobby použití – doporučujeme: Neem Azal T /S, Neudosan, Sanium AL.

Píďalka podzimní (Operophtera brumata)

Projevy napadení/poškození:

Okousané mladé listy a květy, později okousané vyvinuté listy i plody. Na plodech rozsáhlý a hluboký žír.  Mladé housenky jsou šedohnědé, starší žluto zelené, na bocích mají 3 bílé a na hřbetě černou linku.  Pohybují se typicky píďalkovitě. Mladé housenky si vytvářejí přechodné úkryty ve svinutých listech. Starší housenky si spřádají řídký pavučinovitý zámotek. Dospělá housenka je až 3 cm dlouhá.


Ekologie:

Motýl s výrazným pohlavním dimorfizmem. Přezimují vajíčka nakladená jednotlivě nebo v malých skupinách na kůru nebo do prasklin borky v korunách stromů. Housenky se líhnou již v období rašení. Jsou velmi žravé, mohou způsobit i holožír stromů. Dospělé housenky se spouštějí k zemi, zalézají do půdy, kde se kuklí. Dospělci se líhnou na podzim (říjen, listopad). Samečci létají, samičky mají zakrnělá křídla, do korun stromů vylézají. Oplodněné samičky kladou vajíčka, která přezimují.

Ochrana:

Účinné jsou lepové pásy. Aplikují se na kmeny stromů na podzim před počátkem výskytu samiček škůdce. Lepové pásy zabrání neokřídleným samičkám přístup do korun stromů, kde kladou vajíčka, která přezimují Na jaře po vyrašení při projevu poškození sběr housenek nebo ošetření insekticidem.

Přípravky povolené pro hobby použití – doporučujeme: Lepinox Plus, Neem Azal T/S, SpinTor.