+420 283 981 844

Slivoň – choroby a škůdci

Moniliniová hniloba slivoně (Monilinia fructigena, M. laxa)

Projevy napadení/poškození:

Na plodech hnědé rychle se rozšiřující hnilobné skvrny. Postupná hniloba celých plodů. Hniloba začíná nejčastěji od místa poranění (poškození živočišnými škůdci, krupobitní poškození, praskání plodů). Z napadených plodů mohou patogeny prorůstat do větévek, napadené větévky vadnou a zasýchají. Na napadených plodech vyrůstají za příznivých podmínek béžové polštářky (sporodochia) houby Monilinia fructigena, méně často šedé porosty konidioforů houby Monilinia laxa. Hnijící plody opadávají nebo mumifikují a zůstávají v korunách stromů.

choroba slivoň

Ekologie:

Patogeny přezimují v pletivu napadených rostlinných částí (mumifikované plody, odumřelé větévky), na nichž v příštím roce vyrůstají porosty konidioforů a konidií, které jsou zdrojem infekcí. K šíření dochází především za teplejšího (optimum 20 – 24°C) a deštivého počasí. Konidie jsou rozšiřovány větrem, deštěm a hmyzem. Zvýšené nebezpečí napadení nastupuje od fáze  počátku zrání. Významné rozdíly jsou v náchylnosti odrůd. Velmi náchylné jsou např. odrůdy Durancie, Jojo, President, Stanley, Valor a renklóda Altanova.

Ochrana:

Základním preventivním opatřením je důsledné odstraňování a likvidace hnijících a později mumifikovaných plodů a napadených zaschlých větévek. Odstranění mumifikovaných plodů, které zůstávají v korunách stromů, je třeba provést nejpozději při jarním řezu. Důležitá jsou všechna opatření, která omezují poškození plodů, především účinná ochrana proti obaleči švestkovému. Zdroje infekce omezuje včasná a úplná sklizeň. Fungicidní ošetření se provádí jen výjimečně, pokud dojde v období od počátku zrání za příznivého počasí pro šíření choroby k hromadnému poškození plodů (živočišní škůdci, krupobitní poškození, praskání plodů). Zpravidla se ošetřuje 1x 2 – 3 týdny před sklizní. Při použití fungicidů musí být dodrženy stanovené ochranné lhůty.

Přípravky povolené pro hobby použití – doporučujeme: Signum, Magnicure Quick.

Suchá skvrnitost listů slivoně (Stigmina carpophila)

Projevy napadení/poškození:

Na listech okrouhlé 2 – 5 mm velké žlutozelené skvrny, často se světlým okrajem. Postižená pletiva tmavnou a nekrotizují, mezi napadeným a zdravým pletivem se vytváří oddělovací vrstva a zaschlé pletivo vypadává (dírkovitost listů). Silně napadené listy postupně žloutnou a předčasně opadávají. Na podzim v období opadu a po opadu listů patogen napadá pupeny a prorůstá do větévek, kde vytváří okrouhlé nekrotické léze. Napadené pupeny na jaře neraší.

 

Ekologie:

Přezimuje podhoubí v napadených pupenech a větévkách a na opadlých listech. Na jaře se na napadených částech vyvíjejí na konidioforech konidie, které způsobují infekce listů. K prvním infekcím může dojít, pokud jsou vhodné podmínky pro patogen, již 2 – 3 týdny po odkvětu. V dalším průběhu vegetace se choroba šíří konidiemi z napadených listů. Infekce nastávají především za teplejšího (optimum 18 – 20°C) a deštivého počasí. K významnému napadení dochází nejčastěji, za deštivého počasí v průběhu června a července.

 

Ochrana:

Proti suché skvrnitosti listů se poprvé ošetřuje, pokud trvá deštivé počasí v období 2 – 3 týdny po odkvětu a později, pokud jsou předpověděny nebo nastoupí vydatnější dešťové srážky. Ošetření se podle potřeby 1 – 2x opakuje v intervalu 10 – 14 dnů. Počet ošetření i Interval by měly zohlednit vhodnost podmínek pro šíření choroby.  Napadení pupenů omezí ošetření měďnatým fungicidem v období opadu, případně po opadu listů.

 

Přípravky povolené pro hobby použití – doporučujeme: Dithane DG Neotec, Magnicur Core.

Puchrovitost slivoně (Taphrina pruni)

Projevy napadení/poškození:

Napadené plody rostou zpočátku rychleji, než zdravé, později jsou nápadně větší a prodloužené. Dorůstají velikosti 5 – 7 cm. Často jsou prohnuté nebo nepravidelně zakřivené a nemají vyvinutou pecku. Výjimečně může být napadena jen část plodu. Později se povrch plodů pokrývá bílým až šedobílým povlakem. Povlak tvoří vřecka, v nichž se diferencují askospory. Plody postupně hnědnou, zasýchají a opadávají, část zaschlých plodů může zůstat na stromech až do jara příštího roku.

Ekologie:

Přezimují blastospory v korunách stromů. Na jaře v období po vyrašení dochází k redistribuci blastospor na květy, výjimečně i mladé plody a nastávají infekce. K infekcím dochází především za deštivého a chladnějšího počasí. Častější a silnější výskyty jsou ve výše položených chladnějších oblastech. Významné rozdíly jsou v náchylnosti odrůd. Mimořádně náchylná je odrůda Domácí velkoplodá a její klony. Odolné jsou např. odrůdy Čačanská lepotica a Čačanská najbolja. Velmi často jsou napadány také trnka obecná a slivoň myrobalán, které mohou být rezervoárem infekce pro slivoně.

 

Ochrana:

Otrhání a likvidace napadených plodů, které představují zdroj infekcí pro příští jaro. Plody musí být odstraněny včas, dříve než dojde k uvolnění askospor nebo blastospor z vřecek (část askospor klíčí již ve vřecku). Proti puchrovitosti slivoně se ošetřují především výsadby náchylných odrůd (např. Domácí velkoplodá) v období počátku rašení. Pokud trvá dlouhodobě deštivé a chladnější počasí je vhodné ošetření opakovat krátce před květem.

Přípravky povolené pro hobby použití – doporučujeme: Champion 50 WG, Vitální Broskev.

Rzivost slivoně (Tranzschelia discolor)

Projevy napadení/poškození:

Na líci listů žlutozelené až žluté drobné hranaté skvrny. Na rubu listů v místě skvrn tmavě hnědé kupky letních výtrusů (uredia), později černohnědé kupky zimních výtrusů (telia) patogenu. Silně napadené listy se kroutí, zasýchají a předčasně opadávají.

Ekologie:

Dvoubytná rez (má dva hostitele), mezi hlavní hostitele patří také slivoň, mezihostitelem jsou některé druhy sasanek. Na listech slivoně se vyvíjejí uredia, ve kterých se diferencují letní výtrusy urediospory a později telia, ve kterých se diferencují zimní výtrusy teliospory. Na sasance se vyvíjejí spermogonia a aecia, v nichž se diferencují aeciospory. Aeciospory infikují na jaře listy hlavních hostitelů včetně slivoně. V našich podmínkách patogen přetrvává především na opadlých napadených listech slivoně (uredia a urediospory). Urediospory v následujícím roce infikují listy slivoně a dalších hlavních hostitelů. V průběhu vegetace se rzivost slivoně šíří urediosporami. K napadení dochází především za deštivého a teplejšího (optimum 13 – 26°C) počasí v průběhu července a na počátku srpna. Významné rozdíly jsou v náchylnosti odrůd. Velmi náchylné jsou např. odrůdy Domácí velkoplodá a Stanley.

Ochrana:

Napadení omezuje vzdušnost porostu a koruny stromu. Významná je likvidace napadených opadlých listů, na nichž patogen přetrvává. Proti rzivosti slivoně se ošetřuje v průběhu července a na počátku srpna pokud nastoupí deštivé počasí, které je rozhodující pro šíření choroby. Ošetření se zpravidla jednou opakuje v intervalu 10 – 14 dnů. Dodržet stanovené ochranné lhůty.

Přípravky povolené pro hobby použití – doporučujeme: Dithane DG Neotec, Signum, Magnicur, Magnicure Core).

Svilušky

Sviluška ovocná (Panonychus ulmi)

Sviluška chmelová (Tetranychus urticae)

Projevy napadení/poškození:

Na listech drobné světlé skvrnky, při silnějším napadení hnědnutí, deformace a zasýchání listů.  Při silném poškození listů dochází k zastavení růstu letorostů. Především na rubu listů vajíčka, larvy, nymfy a dospělci. Sviluška ovocná je 0,5 – 0,6 mm dlouhá červeně zbarvená. Nespřádá pavučinku. Sviluška chmelová je menší, žlutozeleně nebo žlutohnědě zbarvená. Přezimující samičky jsou červené. Na bocích má dvě nápadné tmavé skvrny.  Spřádá pavučinku. Oba druhy svilušek se často vyskytují také na jabloni a na černém rybízu.  Sviluška chmelová je široce polyfágní, škodí na mnoha druzích bylin i dřevin.

Ekologie:

U svilušky ovocné přezimují červená, cibulkovitá 0,1 mm velká vajíčka na kůře větévek. Zimní vajíčka kladou samičky již od srpna, především do míst větvení nebo do okolí pupenů. Na jaře se z vajíček líhnou larvy, které se vyvíjejí přes nymfy v dospělce. U svilušky chmelové přezimují samičky v různých úkrytech. Na jaře nejdříve osídlují byliny a v průběhu vegetace postupně přecházejí také na dřeviny. Svilušky jsou mnoho generačními škůdci, sviluška ovocná může mít 4 – 6 generací, sviluška chmelová až 10 generací v průběhu vegetace. K přemnožení svilušek dochází především za delších teplých a suchých období. Výskyt podporuje nevyrovnaná výživa, zejména nadbytek dusíku.

Ochrana:

Podpora přirozených nepřátel svilušek. Významní jsou především draví roztoči z čeledi Phytoseideae. Draví roztoč Typhlodromus pyri je záměrně introdukován do výsadeb jako prostředek biologické ochrany. Výskyt svilušek omezuje vyrovnaná výživa. Svilušku ovocnou je možno redukovat jarním ošetřením rostlinným olejem (Biool). Při silném výskytu zimních vajíček svilušky ovocné je vhodnější ošetřit na počátku líhnutí larev přípravkem Nissorun 10 WP nebo Sviluška STOP. Tyto přípravky lze proti oběma sviluškám použít i při výskytu v průběhu vegetace.  Při silnějším napadení je třeba ošetření za 10 – 14 dnů opakovat. Výskyt obou druhů svilušek v průběhu vegetace omezují přípravky na bázi přírodních mastných kyselin (Neudosan) a elementární síry (Kumulus).

Přípravky povolené pro hobby použití – doporučujeme: Biool, Neudosan, Nissorum 10 WP.

Mšice na slivoních

Mšice švestková (Hyalopterus pruni)

Mšice slívová (Brachycausus helichrysi)

Mšice bodláková (Brachycausus cardui)

Mšice chmelová (Phorodon humuli)

Projevy napadení/poškození:

Vrcholky letorostů a listy napadené mšicí švestkovou jsou pokryty bílým voskovým povlakem. Listy jsou menší a dolu svinuté, rub čepelí listů je pokryt souvislými koloniemi voskovými výpotky pokrytých mšic. Letorosty zastavují růst a vrcholy letorostů zasýchají.  Ostatní druhy mšic způsobují kroucení a svinování listů a kroucení a zasýchání vrcholů letorostů. Mšice vylučují sladkou medovici, medovici porůstají saprofytické houby (černě), které vzhledově znehodnocují plody.Podpora přirozených nepřátel mšic (slunéčka, pestřenky, denivky a zlatoočka, dravé bejlomorky a další). Při pravidelném výskytu nebo při zjištění přezimujících vajíček jarní ošetření ve fázi zeleného poupěte rostlinným olejem (Biool). Později při ojedinělém výskytu odstranit napadené letorosty nebo vrcholy letorostů. Při silnějším výskytu ošetření napadených částí nebo celých stromů aficidem. Po ošetření je důležitá kontrola účinnosti, možný výskyt populací rezistentních k insekticidům. Významné je také podzimní ošetření (po sklizni) po návratu mšic ze sekundárních hostitelů na slivoně. Toto ošetření omezuje nebezpečí přenosu virových neštovic slivoně.

Ekologie:

Mšice jsou vícegenerační škůdci. Přezimují zimní vajíčka nakladená na kůru větévek slivoní. V období rašení se z vajíček líhnou nymfy, které dospívají v bezkřídlé živorodé samičky. Ty rodí další generace bezkřídlých samiček. Všechny druhy jsou diekní, od června se vyskytují okřídlené formy, které přeletují na sekundární hostitele. Mšice švestková na rákos a bezkolenec, m. slívová na hvězdnicovité a brutnákovité druhy, m. bodláková na hvězdnicovité druhy a m. chmelová na chmel. Na podzim mšice migrují zpět do výsadeb slivoní, kde oplodněné samičky kladou zimní vajíčka, která přezimují.  Všechny druhy mimo m. slivoňovou přenášejí virové neštovice (šarku) slivoně.

Ochrana:

Přípravky povolené pro hobby použití – doporučujeme: Biool, Neem Azal T /S, Neudosan, Substral Careo Ultra.

Pilatka švestková (Hoplocampa minuta)

Pilatka žlutá (Hoplocampa flava)

Projevy napadení/poškození:

Pilatka švestková je černá, pilatka žlutá žlutohnědá. Housenice pilatek způsobují červivost mladých plodů slivoní. Napadené plody mají kruhový otvor ucpaný tmavým trusem. Od otvoru vede chodbička směrem k vyvíjející se pecce. Jádro a jeho okolí je vykousané v dutinu s tmavými stěnami. Uvnitř plodu bíložlutá housenice s tmavou hlavou, která nepříjemně zapáchá. Napadené plody opadávají. Na opadlých plodech jsou zřetelné tmavě zbarvené otvory.

Ekologie:

Oba druhy se často vyskytují společně.  Pilatka švestková i pilatka žlutá mají jednu generaci do roka. Přezimují housenice v zámotku v půdě, na jaře se kuklí.  Dospělci létají v období kvetení slivoní, živí se pylem a nektarem. Oplodněné samičky kladou vajíčka do kališních plátků v období dokvétání. Vylíhlé larvy pronikají k jádru plodů, které vyžírají. Během svého vývoje každá housenice zničí 3 – 4 plody. Dospělé housenice opouštějí plody, zalézají do půdy, kde si vytvářejí zámotek a přezimují.  Více jsou napadány raně kvetoucí odrůdy (např. Zelená renklóda).

 

Ochrana:

Sběr a likvidace napadených plodů. Omezení výskytu dospělců pomocí vizuálních lapačů (Agroband – bílé desky, Bioplantella bílé lepové desky, Lepové desky –  bílé venkovní, Lepové desky bílé, Stopset B). Vyvěšují se v době počátku kvetení, 2 ks na 1 m výšky koruny. Ošetření insekticidem v období dokvétání (při opadu korunních plátků). Všechny povolené přípravky patří do skupiny pyrethroidů, jsou široce účinné, hubí i další škůdce, současně významně omezují výskyt užitečných členovců.

Přípravky povolené pro hobby použití – doporučujeme: Spruzit Flussig.

Obaleč švestkový (Grapholita funebrana)

Projevy napadení/poškození:

Obaleč švestkový je drobný motýl, jeho housenka je nejčastější původce červivosti slivoní. Na napadených plodech je zpočátku drobný vstupní otvor. Dužnina kolem pecky je vyžraná a vyplněná tmavě hnědým trusem. Mladé napadené plody přestávají růst a opadávají. Plody napadené letní generací škůdce předčasně dozrávají a často dříve opadávají. Uvnitř poškozených plodů růžová housenka s tmavou hlavou a hnědý trus. V místě poškození plodu častý klejotok. Za deštivého počasí poškozené plody infikují houby rodu Monilinia a plody hnijí.

Ekologie:

Obaleč švestkový má zpravidla dvě generace do roka. Přezimují dospělé housenky v zámotku v půdě nebo v prasklinách borky a v jiných úkrytech. Na jaře se kuklí a nejčastěji v období kvetení se líhnou motýlci. Oplodněné samičky kladou vajíčka na mladé vyvíjející se plody. Vylíhlé housenky pronikají do plodů, které znehodnocují. Dospělé housenky opouštějí napadené plody a v úkrytech se kuklí. V červenci a v srpnu létají motýlci letní (druhé) generace škůdce. Oplodněné samičky kladou vajíčka na plody, housenky poškozují vyvinuté a zrající plody. Dospělé housenky opouštějí napadené plody, vyhledávají si ukryty a v zámotcích přezimují.

 

Ochrana:

Výskyt motýlků (samečků) škůdce je možno sledovat pomocí feromonových lapáků (Isomate CPM Rosso) a podle průběhu letu stanovit termín ošetření. Lapáky se instalují v období kvetení. Termín ošetření se stanoví ve vztahu k vrcholu letové aktivity motýlů. Biopreparát Lepinox Plus se aplikuje 3 – 4 dny po vrcholu letu a ostatní přípravky 7 – 10 dnů po vrcholu letu motýlů. Pokud není sledován průběh letu, ošetřuje se proti 1. generaci za teplého počasí v červnu (samičky kladou vajíčka při teplotách nad 16°C) a proti 2. generaci za teplých period v průběhu července a na počátku srpna (zpravidla 2x).

Přípravky povolené pro hobby použití – doporučujeme: Lepinox Plus.