+420 283 981 844

Třešeň / višeň – choroby a škůdci

Moniliniová spála třešně a višně (Monilinia laxa)

Projevy napadení/poškození:

Patogen napadá především květy v období kvetení. Nejčastěji dochází k infekcím na počátku kvetení. K infekci jsou vnímavé všechny květní části. Podhoubí patogenu postupně prorůstá stopkami květů do větévek. Napadené květy zavadají a hnědnou, napadené větévky vadnou a usychají. Méně často dochází k napadení letorostů a větévek i v období po odkvětu. Postižené části vadnou a usychají.  Na poškozených větévkách je častý klejotok. Patogen napadá především višeň, napadení třešně je méně časté.

Ekologie:

Patogen přezimuje v pletivu napadených rostlinných částí (napadené mumifikované plody, napadené odumřelé větévky), na nichž na jaře vyrůstají šedé porosty konidioforů a konidií. Konidie jsou roznášeny větrem, vodou a živočichy a způsobují infekce. K významnému napadení dochází především, pokud trvá v průběhu kvetení chladné (maximální denní teploty pod 13°C) a deštivé počasí. Nízké teploty jsou již vhodné pro patogen (k produkci konidií dochází od 5°C, masově od 10°C) a současně zvyšují vnímavost květů k infekci. Višeň je podstatně náchylnější než třešeň. Významné rozdíly jsou v náchylnosti odrůd. Velmi náchylné jsou např. odrůdy višně Morela pozdní, Fanal, Morellenfeuer a Erdi Botormo.

 

Ochrana:

Základním preventivním opatřením je odstranění a likvidace napadených a mumifikovaných plodů a napadených suchých větévek v korunách stromů. Odstranění je třeba provést nejpozději při jarním řezu. Zdroje infekce omezuje včasná a úplná sklizeň. Fungicidní ošetření se provádí, pokud nastoupí nebo je předpověděno pro období kvetení chladné a deštivé počasí. Zpravidla se poprvé ošetřuje na počátku kvetení (3 – 5% rozkvetlých květů) a podruhé při dokvétání. Pokud dojde k změně počasí v průběhu kvetení, postačí jedno ošetření. Ošetřují se především výsadby višně.

Fungicidy povolené pro hobby použití – doporučujeme: VišeňSignum, Magnicure Quick.
TřešeňMagnicur Core 

Moniliniová hniloba třešní a višní (Monilinia laxa. M. fructigena)

Projevy napadení/poškození:

Na plodech tmavé rychle se rozšiřující hnilobné skvrny. Postupná hniloba celých plodů. Hniloba začíná zpravidla od místa poranění (poškození živočišnými škůdci, krupobitní poškození, praskání plodů). Na napadených plodech za příznivých podmínek vyrůstají souvislé šedé porosty houby (Monilinia laxa) nebo béžové polštářky houby (Monilinia fructigena). Hnijící plody opadávají nebo mumifikují a zůstávají v korunách stromů. Z napadených  plodů mohou patogeny prorůstat do větévek, větévky vadnou a usýchají.

Ekologie:

Patogeny přezimují v pletivu napadených rostlinných částí (napadené mumifikované plody, odumřelé větévky), na nichž v příštím roce vyrůstají porosty konidioforů a konidií, které jsou zdrojem infekcí. K napadení dochází především za teplejšího (optimum 20 – 24°C) a deštivého počasí. Konidie jsou rozšiřovány větrem, deštěm a hmyzem. Zvýšené nebezpečí napadení nastupuje od fáze počátku zrání.

 

Ochrana:

Základním preventivním opatřením je důsledné odstraňování a likvidace hnijících a později mumifikovaných plodů a napadených odumřelých větévek. Odstranění mumifikovaných plodů, které zůstávají v korunách stromů, je třeba provést včas, nejpozději při jarním řezu. Důležitá jsou všechna opatření, která omezují poškození plodů, především účinná ochrana proti živočišným škůdcům. Zdroje infekce omezuje včasná a úplná sklizeň. Fungicidní ošetření se provádí jen výjimečně, pokud dojde v období od počátku zrání za příznivého počasí pro šíření choroby k významnému poškození plodů (krupobitní poškození, praskání plodů) Zpravidla se ošetřuje 1x cca 2 – 3 týdny před sklizní. Při použití fungicidů musí být dodrženy stanovené ochranné lhůty.

Přípravky povolené pro hobby použití – doporučujeme: Signum, Magnicur Quick.

Skvrnitost listů třešně a višně (Blumeriella japii)

Projevy napadení/poškození:

Na listech drobné vínově červené, zpočátku rozplývavé, později ohraničené skvrny.  Na rubu skvrn bělavý povlak konidií uvolněných z acervulí. Počet skvrn narůstá, spojují se a nekrotizují. Listy žloutnou nebo červenají, kroutí se a předčasně opadávají. Patogen napadá nejdříve spodní nejstarší listy. K opadu listu dochází při časném napadení již v průběhu července. Za méně příznivých podmínek pro patogen dochází k napadení listů až v závěru vegetace. Za mimořádně vhodných podmínek pro patogen mohou být napadeny i stopky plodů a plody, na nichž vznikají okrouhlé šedočerné skvrny.

Ekologie:

Patogen přetrvává na napadených opadlých listech. V pletivu listů se vyvíjejí a zpravidla od konce května vyzrávají plodničky apotecia a v nich ve vřeckách askospory. Na stejných listech se v acervulích diferencují i konidie. Zdrojem primárních infekcí jsou askospory i konidie. K infekcím dochází za deštivého a teplejšího počasí (optimum pro primární infekce 15 – 20 °C, pro sekundární infekce 20 – 25 °C). K vyklíčení askospory nebo konidie i k infekci je zapotřebí ovlhčení. V průběhu vegetace se choroba šíří konidiemi z napadených listů. Za vhodných podmínek pro patogen dochází k šíření choroby až do konce léta. Předčasný opad listů může nepříznivě ovlivnit sklizeň i diferenciaci květů pro příští rok a zhoršit vyzrání dřeva. Významné rozdíly jsou v náchylnosti druhů i odrůd. Višeň je náchylnější k napadení než třešeň. Velmi náchylné jsou odrůdy višně z okruhu Morely pozdní.

Ochrana:

Výskyt choroby omezuje vzdušnost lokality, porostu a koruny stromů. Zdroje primární infekce je možno omezit odstraněním a likvidací opadlých napadených listů nebo jejich zapravením do půdy. Ohrožené porosty se poprvé ošetřují, pokud trvá deštivé počasí v závěru května (cca 3 – 4 týdny po odkvětu), nejpozději při zjištění prvního výskytu na spodních listech letorostů.    Ošetření se podle potřeby 1 – 2x opakuje v intervalu 10 – 14 dnů.  Interval mezi ošetřeními by měl zohlednit ohrožení porostu (vhodnost podmínek pro šíření, výskyt, vnímavost odrůdy). Ošetřují se především náchylné odrůdy višně. Proti pozdně letnímu napadení není třeba ošetřovat.

Fungicidy povolené pro hobby použití – doporučujeme: Dithane DG Neotec.

Suchá skvrnitost listů třešně a višně (Stigmina carpophila)

Projevy napadení/poškození:

Na listech okrouhlé 2 – 5 mm velké žlutozelené skvrny, často se světlým nebo červenofialovým okrajem. Postižená pletiva tmavnou, mezi napadeným a zdravým pletivem se vytváří oddělovací vrstva a zaschlé pletivo vypadává (dírkovitost listů). Silně napadené listy postupně žloutnou a předčasně opadávají. Na podzim v období opadu a po opadu listů patogen napadá pupeny a prorůstá do větévek, kde vytváří okrouhlé nekrotické léze. Napadené pupeny na jaře neraší.

Ekologie:

Přezimuje podhoubí v napadených pupenech a větévkách a na opadlých listech. Na jaře se na napadených částech vyvíjejí konidie, které způsobují infekce listů. K prvním infekcím může dojít, pokud jsou vhodné podmínky pro patogen, již 2 – 3 týdny po odkvětu. V průběhu vegetace se choroba šíří konidiemi z napadených listů. Šíření nastává především za teplejšího (optimum 18 – 20°C) a deštivého počasí. Nejčastěji dochází k  šíření choroby, za deštivého počasí v průběhu června a července.

 

Ochrana:

Proti suché skvrnitosti listů se poprvé ošetřuje, pokud trvá deštivé počasí v období 2 – 3 týdny po odkvětu nebo později, pokud jsou předpověděny nebo nastoupí vydatnější dešťové srážky. Ošetření se podle potřeby 1 – 2x opakuje v intervalu 10 – 14 dnů. Počet ošetření i interval by měly zohlednit vhodnost podmínek pro šíření choroby. Napadení pupenů omezí ošetření měďnatým fungicidem v období opadu, případně po opadu listů.

Přípravky povolené pro hobby použití – doporučujeme: Dithane DG Neotec.

Mšice třešňová (Myzus cerasi)

Projevy napadení/poškození:

Černá, lesklá mšice, která saje v květnu a v červnu především na vrcholcích letorostů třešní, višní a dalších příbuzných druhů. U třešní jsou listy na vrcholcích letorostů hnízdovitě nahloučené a zkroucené, často zasýchají. Letorosty zastavují růst, vrcholky zasýchají. U višní k  nahloučení listů na vrcholcích letorostů a k deformacím letorostů nedochází. Napadené listy jsou menší, užší a letorosty slabší a kratší.

Ekologie:

Vícegenerační škůdce. Přezimují zimní vajíčka na kůře větévek hostitelských ovocných dřevin. Z vajíček se v dubnu líhnou larvy, které dospívají v bezkřídlé živorodé zakladatelky a vyvíjí se další generace škůdce. Mšice třešňová je diekní druh (střídá hostitele). V  červnu se okřídlené samičky stěhují na sekundární hostitele (svízel, světlík, zdravínek aj.), kde se vyvíjí několik generací. V září se okřídlené samičky navracejí zpět na třešně a příbuzné druhy, kde rodí larvy, z nichž se vyvíjí bezkřídlé samice, které po oplodnění kladou zimní vajíčka.

 

Ochrana:

Populace mšic jsou omezovány přirozenými nepřáteli, významná jsou především slunéčka, dravé ploštice, pestřenky, denivky a zlatoočka, dravé bejlomorky aj. Při pravidelném výskytu nebo zjištění přezimujících vajíček jarní ošetření řepkovým olejem (Biool).  Později při ojedinělém výskytu odstranit a zlikvidovat napadené letorosty nebo vrcholky letorostů. Při silnějším výskytu v průběhu vegetace ošetření napadených částí stromů, stromů nebo ohnisek aficidem.  Po ošetření kontrola účinnosti, možný je výskyt populací rezistentním k některým skupinám insekticidů.

Přípravky povolené pro hobby použití – doporučujeme: Biool, Neudosan, NeemAzal – T/S.

Vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi)

Projevy napadení/poškození:

Černožlutá 0,5 cm velká moucha, její larvy způsobují červivost třešní a višní. Samičky kladou vajíčka do vyvinutých a zrajících plodů. Vylíhlé larvy se živí dužninou a pronikají k pecce. Napadené plody postupně měknou, hnědnou, často hnijí a opadávají. Škůdce nenapadá rané odrůdy 1. a 2. třešňového týdne (např. Burlat, Karešova, Kaštánka). Pokud jsou včas sklizeny, nebývají významně poškozeny ani odrůdy 3. třešňového týdne (např. Van, Kordia).

Ekologie:

Černožlutá 0,5 cm velká moucha, její larvy způsobují červivost třešní a višní. Samičky kladou vajíčka do vyvinutých a zrajících plodů. Vylíhlé larvy se živí dužninou a pronikají k pecce. Napadené plody postupně měknou, hnědnou, často hnijí a opadávají. Škůdce nenapadá rané odrůdy 1. a 2. třešňového týdne (např. Burlat, Karešova, Kaštánka). Pokud jsou včas sklizeny, nebývají významně poškozeny ani odrůdy 3. třešňového týdne (např. Van, Kordia).

Ochrana:

Upřednostnit odrůdy 1. a 2. třešňového týdne, které nejsou významně napadány, a nemusí být ošetřovány. Půdu pod stromy zpracovat a posypat hašeným vápnem. Výskyt škůdce snižuje včasná a úplná sklizeň plodů. Zejména u menších tvarů lze napadení omezit odchytem dospělců na žluté lepové desky (Agroband – žluté desky, Bioplantella žluté lepové desky, Floraband – vrtule třešňová, Lepové desky – žluté, Lepové desky – žluté venkovní). Desky se vyvěšují v době počátku letu imág, jedna deska na 1m výšky koruny. Žluté lepové desky lze současně využít i pro stanovení termínu ošetření. Proti dospělcům se ošetřuje 7 – 8 dní po počátku letu vrtule, pokud jsou maximální denní teploty nad 17°C. Jsou-li teploty nižší, ošetření se oddálí o počet chladných dnů. Ošetření se za 8 – 10 dnů opaluje. Pro 1. ošetření jsou vhodné především pyrethroidy (Decis Mega, Desis Protech, Sanium Ultra)) a pro 2. ošetření ostatní povolené přípravky.

Přípravky povolené pro hobby použití – doporučujeme: SpinTor, Mospilan 20 SP.

Píďalka podzimní (Operophtera brumata)

Projevy napadení/poškození:

Okousané mladé listy a květy, později okousané vyvinuté listy i plody. Na plodech hluboký žír.  Mladé housenky jsou šedohnědé, starší žluto zelené, na bocích mají 3 bílé linky a na hřbetě černou linku.  Pohybují se typicky píďalkovitě. Mladé housenky si vytvářejí přechodné úkryty ve svinutých listech. Starší housenky si spřádají řídký pavučinovitý zámotek. Dospělá housenka je až 3 cm dlouhá.

Ekologie:

Motýl s výrazným pohlavním dimorfismem. Přezimují vajíčka nakladená jednotlivě nebo v malých skupinách na kůru nebo do prasklin borky v korunách stromů. Housenky se líhnou již v období rašení. Jsou velmi žravé, často způsobují holožír stromů. Dospělé housenky se spouštějí k zemi, zalézají do půdy, kde se v zámotku kuklí. Dospělci se líhnou na podzim (říjen, listopad). Samičky mají zakrnělá křídla, do korun stromů vylézají. Oplodněné samičky kladou vajíčka, která přezimují.

Ochrana:

Napadení omezí použití lepových pásů. Aplikují se na kmeny stromů na podzim před počátkem výskytu samiček škůdce. Lepové pásy zabrání neokřídleným samičkám přístup do korun stromů, kde kladou vajíčka, která přezimují. Na jaře po vyrašení při zjištění poškození listů sběr housenek nebo ošetření insekticidem.

Přípravky povolené pro hobby použití – doporučujeme: Lepinox Plus, Neem Azal T/S, SpinTor, Spruzit-Flussig.